Středa 23. června. Svátek má Zdeňka.

Intervence se nám povedla, mohla přijít dřív, říká Singer

Investice 06.11.2014 | 19:03 0 Komentářů

Rozhovor s guvernérem České národní banky Miroslavem Singerem o tom, zda oslabení koruny splnilo svůj účel a zda může vývoj v eurozóně ovlivnit tuzemskou ekonomiku.

Intervence se nám povedla, mohla přijít dřív, říká Singer

Praha – Kdybychom před rokem věděli, co víme nyní, mohli jsme se o oslabení koruny bavit dříve. V rozhovoru s online deníkem Aktuálně.cz to říká guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Zdůrazňuje také, že devalvace koruny, kterou centrální banka začala přesně před rokem, zabrala. Kritici se podle něj mýlili. „Pokud jde o to, co se mělo hrozného stát, tak já si nejsem vědom ničeho,“ uvádí.

Znehodnocení koruny podle něj neodradilo lidi od nakupování, jak loni varoval například předseda ČSSD a nynější premiér Bohuslav Sobotka. „Výdaje domácností i podniků každý měsíc meziročně stoupají a jsou tažené přesně tím, co jsme očekávali, to znamená zbožím dlouhodobé spotřeby a auty,“ dodává Singer.

Aktuálně.cz: Co by ČNB zpětně udělala jinak, pokud by byl znovu listopad 2013? Oslabili byste korunu ještě více?

Miroslav Singer: To je spekulace nejen o stavu mé mysli před rokem, ale i mých kolegů. Nicméně hrozba dlouhodobé deflace a s ní spojené ztráty pracovních příležitostí, nepříznivého vývoje mezd a recese české ekonomiky byla zjevně akutnější a s výhodou zpětného pohledu se dá předpokládat, že bychom se o tom bavili zřejmě dříve, vědět, co víme dnes a jak by to dopadlo.

A.cz: Vyčerpal se už plně potenciál intervence, co se týká růstu cen, hrubého domácího produktu či spotřeby, nebo se ještě bude loňský krok ČNB v české ekonomice odrážet?

My jsme počítali s tím, že dopady našeho opatření budou zřetelné v zásadě až za dvouleté období, ale říkali jsme, že v reálné ekonomice se začnou projevovat zhruba po roce. Jinými slovy, ten primární průsak přes ceny už bude v podstatě vyčerpán, ale na druhou stranu je to teprve začátek a uvidíme další dopady, o kterých mluví naše prognóza pro příští rok.

A.cz: Naplnila se některá z negativních kritik, kterými řada ekonomů i politiků loni ČNB v souvislosti s intervencí častovala? Například že tento krok naopak zbrzdí započaté oživení trhu.

Pokud jde o to, co se mělo hrozného stát, tak já si nejsem vědom ničeho. Inflace je historicky nejnižší za dekádu – a to mělo dojít k prudkému nárůstu cen -, maloobchod ukazuje, že výdaje domácností i podniků každý měsíc meziročně stoupají a jsou tažené přesně tím, co jsme očekávali, to znamená zbožím dlouhodobé spotřeby a auty. Investice loni klesaly, letos rostou. Nevím, co by se tak mohlo naplnit, zdá se mi, že opatření přineslo to, co jsme plánovali.

Česku pomůže slabší euro

A.cz: Očekáváte, že budou v Evropské unii nadále přibývat země, které se nacházejí v deflaci?

Teď se mi zdá, že jediné, čím zatím nekonvenční politická opatření Evropské centrální banky ovlivnila ekonomický výkon, je slabší kurz eura. Ekonomiky, které jsou v lepším stavu, z něj budou více profitovat. Nejsem si ale úplně jistý, jak moc může pozitivně pomoci těm ostatním ekonomikám, které v zásadě příliš nemohou nebo neumějí exportovat mimo eurozónu a jsou závislé na vývozu do evropské měnové unie. Takže kdybych to měl shrnout, trošku bych řekl, že ekonomiky, které na tom nejsou tak špatně a nezažívají totální deflační vývoj, zůstanou v pozitivních číslech a ty, které jsou v těch negativních, se z nich zase tak rychle nedostanou. Potřebují, aby opatření ECB zabrala, což ještě chvíli bude trvat.

A.cz: O jaké časové období se jedná? Potrvá to v řádu měsíců, nebo spíše rok a déle?

Kdy dopady dorazí do zemí, které tu pomoc potřebují nejvíce, se těžko odhaduje. Ale rozhodně se bavíme o kvartálech.

A.cz: Vnímáte vývoj v Evropské unii jako riziko, které může ohrozit český trh?

Loňské očekávání výrazného oživení, které ekonomika eurozóny měla přinést, se zřejmě letos nenaplní. Poslední odhad, který jsem viděl, byl, že eurozóna letos poroste o jedno procento rychleji než loni, což je pro nás jen těžko nějaký růstový impuls. Na druhou stranu je třeba říct, že nižší kurz eura přinese zvláště německým exportérům (a tedy i českým, neboť část tuzemského vývozu do Německa tvoří polotovary a díly určené následně na reexport – poznámka redakce) své výhody, to je zřetelné. I když na to opatření Evropské centrální banky nebyly přímo zaměřené, tak kurz samozřejmě oslabil, tuším asi o sedm procent, takže z toho hlediska můžeme být alespoň do budoucna trochu optimističtější, nicméně dramatický prorůstový impuls letos z eurozóny určitě nepřijde.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.