Vzhledem k tomu, že Indie žlutý kov netěží a neprodukuje, musí veškerý žlutý kov importovat. S cílem zastavit odliv zahraničních měn a snížit deficit běžného účtu, vláda představila tři zlaté programy: zlaté mince, Sovereign „Gold“ dluhopisy a Zlatý peněžní systém (GMS).
Indická zlatá mince je první národní zlatou mincí, která bude mít státní znak Ashok Chakra vyrytý na jedné straně (na líci) a tvář Mahátmy Gándhího bude na druhé straně (na rubu). Sovereign Gold Dluhopisy jsou vládní cenné papíry denominované v gramech zlata, nesoucí úrok 2,75 procent, který bude proplacen dvakrát ročně, z hodnoty původně nakoupeného množství zlata. Při expiraci se hodnota výkupní ceny bude rovnat tržní hodnotě gramů zlata investovaných v indických rupiích.
Cílem GMS je mobilizovat zlato, které „leží“ v domácnostech a firmách a nasadit ho pro produktivní použití. Jednalo by se o vklad zlata do bank s garantovaným výnosem 2,5%. Banky následně propůjčí zlato klenotníkům na šperky. Indické programy zlata by neměly mít významný dopad na trh se zlatem. Mohou snížit dovoz zlata, ale nikoliv dramaticky, protože výtěžek 2,5 procenta nemusí být pro firmy a domácnosti příliš motivující. V případě, že bude program úspěšný, snížený import zlata významně neovlivní cenu zlata, protože není řízen fyzickou poptávkou, ale investiční poptávkou. Odhaduje se, že v soukromém vlastnictví indických domácností a firem je až 20 000 tun zlata. Zavedení investiční mince je krok vpřed. Budou však další dva systémy úspěšné nebo dojde k jejich selhání?
Autor: Jaroslav Křůpala, investiční analytik Zlaťáky.cz
