Sobota 24. srpna. Svátek má Bartoloměj.

I přes uklidnění šéfa FEDu spíše ztrátový týden

Po pětidenní šňůře růstových seancí na trzích v USA i Evropě v předešlém týdnu měl uplynulý týden přesně opačný charakter (komentář Commerzbank).

Hned ze začátku se indexy napříč trhy vydaly níže. I když v pondělí byly objemy obchodů podprůměrné, v úterý obchodníků přibylo za pokračujících poklesů s tím, jak z trhu přišlo větší množství zpráv zejména z oblasti makrodat.

Index podnikatelské důvěry měřený institutem IFO v německém Mnichově poprvé za posledních jedenáct měsíců klesl. Na vině byla podle prezidenta institutu IFO silná zima, která v mnoha regionech limitovala nečekaně mnoho aktivit ve stavebnictví. Podle jeho prohlášení byl výpadek v téměř ročním růstu tohoto indikátoru podnikatelské důvěry spíše sezónní a po skončení zimy by měl opět růst. Určitý vliv na tento index mohl mít také pokles sektoru spotřebního zboží v důsledku obav z růstu nezaměstnanosti.

Bez zajímavosti není ani pokles spotřebitelské důvěry v USA, který poprvé po třech měsících nemile překvapil analytiky i investory, s největší pravděpodobností také hlavně v důsledku obav z trhu práce. Následně uveřejněný údaj o počtu nově podaných žádostí o podporu v nezaměstnanosti ukazuje, že v USA je skutečně pracovní trh i nadále velmi křehký. To má podobně jako v Evropě dopad nejen na spotřebu domácností, ale i na trh s nemovitostmi, což se projevilo i ve středečním horším než očekávaném údaji o prodeji nových domů v USA.

Asi jednou z nejočekávanějších událostí tohoto týdne ale bylo vystoupení šéfa FEDu Bernankeho před Kongresem. Po překvapivém zvýšení diskontní sazby minulý týden byli všichni zvědavi, jaký je výhled FEDu v oblasti monetární politiky pro příští období. Přeci jen diskontní sazbu již nevyužívají banky v USA tak hojně jako před rokem (diskontní úvěry bankám jsou momentálně na úrovni cca 14 miliard USD, což je o více než 100 miliard méně než na konci roku 2008) a její nárůst byl více než co jiného jen součástí normalizace úvěrových programů FEDu. Ale plány na postupné utahování měnové politiky v budoucnu se FED nijak netají a některé její kroky vedou k obavám, že k těmto opatřením přistoupí FED dříve, než na to bude ekonomika připravena.  Objevily se proto obavy o likviditu na trhu (např. plánované zastavení programu pro poskytování pohotovostní likvidity Term Auction Facility neboli TAF) a také o růst hypotečních sazeb (např. kvůli postupnému snižování objemů nákupů dluhopisů krytých hypotékami neboli MBS). Nicméně Bernanke trhy uklidnil, když ve svém projevu explicitně uvedl, že základní sazbu bude FED i nadále cílovat velmi nízko a to do doby, než bude jisté, že její zvýšení je podpořeno robustním výkonem ekonomiky, který jím zároveň nebude ohrožen. Nízká inflace i inflační očekávání pro blízkou budoucnost (např. průmyslová výroba je na úrovni roku 2003, tedy 10 % pod vrcholem z roku 2007), stejně jako výše zmíněná negativní makrodata tohoto týdne jakoby jen poskytovala podporu tvrzení Bernankeho o plánech ponechat sazbu dole po delší období.  Tyto zprávy pochopitelně kvitovali investoři v povděkem a v polovině týdne jsme mohli být svědky opětovného růstu trhů. Zajímavou skutečností je, že současná „politika“ FEDu je zaměřena na bezprecedentní podporu likvidity na trzích což vede k podpoře růstu ekonomiky a to vnímají investoři pozitivně, ale v okamžiku, kdy toto směřování FED opustí, bude to indikovat jeho silnou důvěru v oživení ekonomiky. Obě varianty by tedy měly znamenat spíše pozitivní signál.

Nicméně již ve čtvrtek zasáhlo trhy po určité odmlce Řecko. Neustálá nervozita kolem stále nedořešené situaci v této středomořské zemi byla posílena prohlášením ratingové agentury Moody’s o dalším možném snížení ratingu jen den po obdobném prohlášení ze strany další agentury S&P. Problémy by to neznamenalo jen kvůli samotnému prodražení státního dluhu díky růstu výnosů na řeckých dluhopisech. Další snižování ratingu Řecku by mu mohlo odříznout přístup k penězům od Evropské Centrální Banky, pro kterou by se řecký dluh mohl stát natolik rizikovým, že jej nebude ochotna akceptovat jako zástavu. Klesaly jak akcie, tak i komodity, pod silný tlak se dostalo pochopitelně Euro. Makrodata z USA ve čtvrtek odpoledne náladě na trzích také příliš nepřidalo – již zmiňovaná data o nezaměstnanosti nedosáhla očekávání analytiků, objednávky zboží dlouhodobé spotřeby překvapily také negativně.

Až na úplném konci týdne se trhy rozhodly zabojovat, když v pátek dopoledne rostly evropské indexy o procento díky bankám a těžařům, které táhly rostoucí ceny kovů. Zraky investorů jako by se v závěru týdne upřely k výsledkům firem. Přeci jen výsledková sezóna probíhá poměrně dobře. Přes 70 % firem z indexu S&P500 zatím pozitivně překvapilo. V Evropě jsme v průběhu tohoto týdne byli svědky neúspěchů (např. horší výsledky Merck či Commerzbank) i úspěchů (např. lepší výsledky Heinekenu, Fresenius Medical Care, Rhodia).  Nicméně otevření amerických trhů bylo v pátek hodně rozpačité když lepší HDP čtvrtého kvartálu 2009 stálo proti vyšší než očekávané ztrátě AIG.  V 16:00 proto americké indexy fluktuují kolem nuly a závěr páteční obchodní seance není vůbec jistý.

V příštím týdnu nás čeká zasedání ECB (očekáváné ponechání sazeb na 1 %) a pokračování výsledkové sezóny, teď už hlavně v Evropě.

Jan Michelfeit, Commerzbank

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.