Guvernér Singer hodlá s ČNB vytáhnout do měnových válek. Bude to k něčemu?

Tak předně v tom, že šéf ČNB se veřejně a transparentně přihlásil k zapojení České republiky do globálních měnových válek, které mezi sebou centrální banky již nějaký čas vedou. Klíčové centrální banky ve vyspělém světě se momentálně snaží dostat do svých ekonomik jednak trochu více inflace (která umaže dluhy) a jednak oslabit domácí měnu (což podpoří export a tedy i ekonomiku jako celek). V době prakticky nulových oficiálních úrokových sazeb používají centrální bankéři k dosažení výše uvedených cílů nestandardní měnové nástroje mezi něž patří intervence proti vlastní měně, nákupy dluhopisů do bilance centrální banky, přísliby držet sazby nízko po dlouhou dobu a konečně změkčení podmínek pro držbu kolaterálu v repo operacích. Guvernér Singer dal jasně najevo, že není proti použití výše uvedené nestandardní munice. Je přitom jasné, že některé náboje budou v českých podmínkách fungovat (intervence proti koruně), jiné méně či vůbec (změkčování podmínek pro akceptaci kolaterálu v repo operacích).

Druhý přelomový moment v rozhovoru šéfa ČNB pak lze najít ve velmi hlasitých verbálních pobídkách k tomu, aby lidé, resp. české domácnosti, více utráceli. Jinak řečeno, aby tolik nespořili a troche se odvázali. Jistě, bráno z mezinárodního kontextu, guvernér nedělá nic jiného, než že začíná hlásat to samé, co říkají jeho kolegové z obdobných institucích ve světě (viz jen několik dní stará tiskovka šéfa amerického Fedu). Nicméně v České republice, kde je doposud zakořeněno to, že velká recese roku 2009 byla trestem za “přejídání” se v předešlých letech, vyznívá dnešní Singerovo nabádání k vyšším útratám stále skoro jako rouhání.

Každopádně po dočtení včerejšího rozhovoru guvernéra ČNB se nelze ubránit otázce, zdali všechno to nestandardní uvolňování měnových podmínek bude nakonec k něčemu. Respektive, zdali není vhodné se zamyslet nad tím, že např. ona nízká soukromá spotřeba, na kterou si dnes všichni (včetně guvernéra) stěžují, není náhodou dána nulovým či dokonce záporným růstem reálných mezd. Neboli dlouhodobým faktorem, který stojí zcela mimo kontrolu měnové politiky…

Jan Čermák, analytik ČSOB