Francouzská ekonomika si může oddychnout. Dopady koronaviru se zatím neprojevily

Průzkum francouzského podnikatelského prostředí, který ve středu zveřejnil statistický institut INSEE, ukazuje, že v únoru hlavní index mírně posílil na 105 (přičemž dlouhodobý průměr je 100), což odpovídá i poslednímu průzkumu PMI/Markit. Za zlepšením v tomto měsíci stojí hlavně dva faktory. Ve srovnání s lednem získalo obchodní klima jeden bod v maloobchodě a jeden ve službách, což lze částečně vysvětlit ukončením týdny trvajících stávek proti Macronově penzijní reformě. Stavebnictví a výroba zůstávají i nadále stabilní, a potvrzují tak, že se následky koronaviru zatím neprojevily.

Podle nás budou ekonomické dopady související s koronavirem patrnější až v březnovém průzkumu podnikatelského prostředí. Dopady na růst HDP budou záviset na délce trvání virové epidemie, kterou v tomto okamžiku nelze předvídat. Musíme předpokládat, že riziko přechodného narušení provozu kvůli lokálním ohniskům infekce, jehož jsme nyní svědky v Itálii, může mít v nadcházejících týdnech a měsících negativní dopady i na francouzský průmysl a služby.

Francouzský dodavatelský řetězec sice není tak závislý na Číně jako ten německý, ale i Francii může citelně zasáhnout nižší poptávka po cestování a turistice, která se v nadcházejících měsících projeví v oblasti služeb. Francouzský turistický průmysl, který je značně závislý na Asii, představuje zhruba 7,4 % HDP a v roce 2018 dosáhly výdaje zahraničních turistů rekordních 66,3 miliardy euro. Francouzská vláda odhaduje, že se zatím v roce 2020 počet zahraničních turistů snížil kvůli koronaviru o 30 až 40 %.

Navzdory tomu stojí zdejší ekonomika dosud na pevných základech. Index klimatu zaměstnanosti INSEE si v únoru drží stabilní hodnotu 105. Trh práce vykazuje známky trvalého zlepšování – od posledního čtvrtletí roku 2017 do 3. čtvrtletí roku 2019 vzniklo více než 400 000 nových placených pracovních míst. Lze očekávat, že vnější šok způsobený pandemií koronaviru pomůže utlumit odolnost spotřeby, kterou podporují vyšší mzdy a fiskální stimuly, jež zvyšují kupní sílu (postupně se ruší poplatek na místní správu a míra zdanění pro první daňovou kategorii klesla ze 14 na 11 %). Pokud budeme vycházet z průzkumu INSEE a budeme předpokládat, že se podaří dostat krizi okolo koronaviru do poloviny roku 2020 pod kontrolu, odhadujeme, že současná úroveň podnikatelského klimatu odpovídá 1% ročnímu růstu HDP (zatímco vláda předpovídala růst HDP ve výši 1,3 %).

^REKLAMA

Autor: Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank