Pondělí 02. srpna. Svátek má Gustav.

Fiskální útes v USA může způsobit razantní propad akciových trhů

Investice 11.10.2012 | 13:03 0 Komentářů

Neshody ohledně státního rozpočtu v USA se můžou projevit poklesem růstu HDP. Snížení ekonomické aktivity bude mít za následek pokles zisků firem a tím i jejich hodnoty. Jaký vliv bude mít na trhy případné zvýšení daní (komentář Saxo Bank)?

Pokud se americký Kongres a prezident Obama do konce roku neshodnou, budou čelit Spojené státy 1. ledna příštího roku pádu z “fiskálního útesu”. Ten vzniká kombinací ukončení programu daňových škrtů, nižších podpor v nezaměstnanosti, vyššího zdanění příjmů a mandatorního snižování výdajů, které automaticky vstoupí v platnost. Problém nastal v minulém roce, když se Kongresu nepodařilo najít dlouhodobou shodu nebo konečnou podobu amerického státního rozpočtu.

Nepříjemnou stránkou fiskálního útesu je negativní vliv na růst HDP v roce2013, a to pokles o 3,5 až 4,0 procenta. Americká ekonomika roste 2,0 až 2,5procentním tempem, takže pokud nedojde ke kompromisu, ocitnou se v příštím roce Spojené státy v recesi.

Proč je to důležité?

Hlavní ekonom Saxo Bank spočítává, jaký by měl propad HDP vliv na akciové trhy.: „Je to jednoduché: Odhaduje se, že jednoprocentní růst či pokles HDP zvýší respektive sníží zisky firem z indexu S&P 500 o 5 až 7 dolarů na akcii. To je třeba vynásobit cenou, kterou za tento zisk zaplatíme. Poměr P/E je zhruba na hodnotě 15 a každá procentní změna HDP by znamenala zvýšení/pokles indexu S&P o 75 až 105 bodů. Jednoduše řečeno, nejhorší scénář, tedy 5procentní propad ekonomiky, by indexu ubral 525 bodů. To by znamenal propad akciových trhů zhruba o třetinu!

To však mluvíme jen o penězích. Reálná ekonomika by v případě Obamova znovuzvolení propadla o další dvě procenta kvůli vyšším daním, nižším odpočtům daní pro zaměstnance a podobným krokům (úsporná opatření = nižší růst). Navíc by Obama díky svému silnému léku na krizi potřeboval někde sehnat místa pro dalších 800 tisíc lidí.

Historická paralela

Zajímavá je zde také historická paralela, v podobné situaci se totiž ocitl už v roce 1937 americký prezident Franklin Delano Roosevelt. A to po jeho rozsáhlém programu New Deal z třicátých let minulého století, kdy bylo třeba nastolit “prozíravou rozpočtovou politiku”. Roosevelt nakonec zvýšil daně tak, že se trh propadl o 50 procent (viz graf níže).

saxo-usa-rozpocet

Zdroj: www.incrediblecharts.com

I třicátá léta byla pro tehdejší politiky něčím “mimořádná”. Zdá se to jenom mně, nebo bylo mimořádných let více než těch normálních, především pak v poslední době? Nezní to moc logicky, a to z následujících důvodů: Dluhové problémy nemůžeme vyřešit tím, že budeme generovat další dluhy. Navíc cesta k prosperitě nevede skrze vyšší zdanění každého z nás.“ uvažuje Jakobsen.

Řešení: Je třeba více se zaměřit na mikroekonomiku

Fiskální útes, evropská dluhová krize, zpomalení čínské ekonomiky. Zdá se, že problémy světové ekonomiky se jenom hromadí. Jakobsen říka, že vše lze vyřešit stejným způsobem. „Potřebujeme více mikra!“ a dále konkretizuje:
Díky otevřenějším trhům, větší konkurenci, rozsáhlejším reformám, pobídkám a nižším daním by se rekordní úspory soukromého sektoru mohly přesunout z mrtvých státních dluhopisů k rizikovému kapitálu. Tím by se vytvořila nová pracovní místa, podpořily by se inovace i jednotlivé firmy. Mikroekonomiku představují soukromé osoby, které přežijí jakoukoliv krizi díky své prozíravosti a logice, a také miliony podniků, které každodenně dělají vše proto, aby byly ziskové a produktivní. Naproti tomu makroekonomiku tvoří všechny chyby založené na politice protahování a předstírání.

Vše sice spěje k dohodě, ovšem ta je špatná

Ekonom se domnívá, že Spojené státy i tentokrát jen těžko přiznají své rozpočtové problémy, a to navzdory závažnosti celé situace. „Politická situace je prostě až příliš komplikovaná. Politici se nakonec dohodnou, a to bude pravděpodobně z dlouhodobého pohledu špatná zpráva. Zároveň to však bude znamenat další průtahy a Američany to bude stát přinejlepším “jen” 1 procento HDP.

Právě proto jsme velmi konzervativní, co se výhledu vývoje akciových trhů a rizik do konce roku 2012 týče. Čtvrtý kvartál je obyčejně tím nejsilnějším obdobím roku a obecně se tvrdí, že trhu se v roce voleb daří lépe než jindy. Ovšem nikdy předtím se před volbami nemusel řešit fiskální útes. Volby jsou skoro hotovou věcí: Obama spíše ztratí, než aby Mitt Romney vyhrál.“ sděluje svoje vyhlídky Jakobsen.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.