Mohli bychom se zde sáhodlouze rozepisovat o tom, proč Fed nakonec svoji politiku vůbec nezměnil. Mohli bychom tak jako včera šéf Fedu Bernanke hodinu a půl vysvětlovat, že makroekonomické podmínky se nevylepšily, ačkoliv míra nezaměstnanosti významně klesla. Ale je vůbec otázkou, zda to dnes, když víme, že super uvolněné-měnové podmínky v USA zde budou extrémně dlouho, vlastně někoho bude zajímat (Bernanke dokonce včera uvedl, že úroková sazba Fedu bude stále na 2 % v okamžiku, kdy ekonomika dosáhne plné zaměstnanosti…).
Konec konců vysvětlení včerejšího překvapivého rozhodnutí může být prozaičtější než složité makroekonomické úvahy – v lednu totiž Bernankeho vystřídá v čele Fedu největší z holubic ve vedení Janet Yellenová. A ta zřejmě nemá na nějaké utahování měnových podmínek ani pomyšlení. To zřejmě Bernanke ví a nehodlá jí stavět do komplikované situace, kdyby před svým odchodem zahájil politiku, se kterou Yellenová fakticky nesouhlasí.
Daleko zajímavější, než psát o tom proč Fed všechny překvapil, je psát o tom, co dlouhodobá nečinnost bude znamenat pro trhy. Samozřejmě, že riziková aktiva jsou z rozhodnutí Fedu zcela v extázi a již včera zdolaly americké akciové indexy svá historická maxima. Dařit se bude pochopitelně i komoditám, jakož i rizikovějším měnám, přičemž do této kategorie bude spadat i střední Evropa. Minimálně krátkodobě budou s extrémně holubičím Fedem spokojeny i dluhopisy, ale zřejmou obětí této politiky bude dolar a to daleko déle, než jsme byli ochotni připustit.
Jan Čermák, analytik ČSOB
