Podle údajů ministerstva práce poklesly minulý týden nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti na 362 tisíc, což bylo mírné pozitivní překvapení. Důležitější zprávou však je, že výsledek přišel po nečekaně vysokých červencových payrolls a tím pádem naznačil, že relativně stabilní podmínky na trhu práce mohou přetrvávat i v srpnu.
Další pozitivní zprávou pro růst americké ekonomiky byl červnový pokles deficitu obchodní bilance na nejnižší úrovně od prosince roku 2010, ke kterému přispěly jak vyšší vývozy, tak nižší dovozy. Ve vývozech se sice negativně projevila klesající poptávka z Evropy, avšak ta byla prozatím vyvážena slušnou poptávkou z jiných zemí, například z Číny.
Co se týče dovozů, tak k nim přispěla zejména nižší cena ropy, jež v červnu dále podpořila efekt dlouhodobějšího poklesu spotřeby paliv v USA. Navzdory tomu, že USA jsou stále bezkonkurenčně největším spotřebitelem ropných produktů na světě (přibližně 20 procent), tak postupný posun k úspornějším technologiím spolu s dramaticky rostoucí domácí produkcí tekutých paliv, která je nejvyšší od první poloviny devadesátých let minulého století, činí americkou ekonomiku méně závislou na dovozech ropy.
Poslední čísla z USA tak dále snížila pravděpodobnost, že americká centrální banka spustí třetí vlnu kvantitativního uvolňování již v září, respektive, že šéf Fedu Bernanke tento krok naznačí již na konci srpna na setkání v Jackson Hole. Je sice pravdou, že nezaměstnanost se zasekla nad osmi procenty, avšak současná situace prozatím nedává zásadní argumenty pro další masivní tištění peněz. Ty se však, vzhledem k postupnému zpomalování globálního růstu, mohou během podzimu objevit, zejména vezmeme-li v úvahu výrazně holubičí smýšlení FOMC.
Petr Báča
Analytik ČSOB
