Evropa by měla nově posoudit svou odpověď na krizi a zefektivnit dohled

Evropské banky podporují zvažované kroky k podpoře finanční stability na trzích, jež byly doporučeny speciální de Laroseirově skupině zřízené Evropskou komisí. Vytvoření Evropského Finančního fóra pro stabilitu potom přináší užší spolupráci mezi dohledy a centrálními bankéři. Shodli se na tom účastníci 246. zasedání Výkonného výboru Evropské bankovní federace, konaného v Praze v pátek 20. února.

Členy Evropské bankovní federace jsou národní bankovní asociace ze zemí EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. Účastníci pátečního zasedání zejména diskutovali dopad různých národních schémat pomoci na integrovaný finanční trh a narušení rovných podmínek mezi bankovními skupinami a ve členských zemích. Připravili také náměty, návrhy, argumenty a podkladové materiály evropské bankovního sektoru k "protikrizovému" Akčnímu plánu G-20, právě dokončovanému jednotlivými vládami.

Evropská bankovní federace podporuje aktivity Finančního fóra pro stabilitu ("FSF") a očekává příznivé výstupy de Larosierovy pracovní skupiny, která by měla dodat podklad pro formování názoru Evropské unie na jednání G-20.

Evropská bankovní industrie se aktivně vyjadřovala k následujícím hlavním iniciativám, které musí být projednávány s Evropskou unií, a to v oblastech

• nové posouzení požadavků na kapitálovou přiměřenost, se zřetelem na tzv. velké angažovanosti, mezibankovní angažovanosti a sekuritizaci
• řízení likvidity
• dohled nad hedgeovými fondy a ratingovými agenturami.

Jak zdůraznila předsedkyně Výkonného výboru EBF Ariane Obolensky, „přínosem bude koordinovanější dohled na velkými bankami s přeshraničním působením v rámci EU a větší konvergence záručních depozitních systémů."

^REKLAMA

Předpokládané výstupy de Laroiserovy skupiny v zásadě reflektují výsledky široce vedených diskusí jak s regulátory, tak s bankovní industrií, Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou. Základní poučení ze světové finanční krize zní, že musí být plně respektována interakce mezi reálnou ekonomikou, měnovou politikou a stabilitou finančního sektoru. To si vyžaduje adekvátní uspořádání dohledu nad finančním trhem a pružný přístup centrálních bank. Zásadním předpokladem je mezinárodní měnová a finanční spolupráce, jakož i koordinace rozhodujících opatření.

Přímou spojitost s návrhy na řešení světové finanční krize má předpokládaná novela pravidel kapitálové přiměřenosti bank a finančních institucí – Basel II.

Na Ekonomickém výboru Evropského parlamentu v lednu bylo předneseno 258 návrhů na revizi těchto pravidel – konečné hlasování Evropského parlamentu se očekává začátkem dubna. EBF doporučuje provést změny zejména u hybridních instrumentů, posuzování mezibankovních angažovaností a dohod o uspořádání dohledu (Evropská centrální banka a národní centrální banky by měly být více zapojeny do dohledu
a CEBS  – "Výbor evropských orgánů bankovního dohledu“ by měl sehrávat významnější úlohu při řešení otázek mezi tzv. domácím dohledem a hostícím dohledem).

Priority českého předsednictví ve finančním sektoru a pozici České národní banky prezentoval v samostatném vystoupení Výkonnému výboru EBF viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Vyjádřil přitom názor, že mezi potřebné kroky je nutné zařadit „eliminaci národních diskrecí v regulaci, ať již nesprávně zavedených Směrnicí o kapitálových požadavcích anebo Směrnicí Solvency II. Velký prostor pro opatření je také v unifikaci formátů výkaznictví, a to nejen pro banky, ale pro všechny rozhodující části finančního trhu.“