Pondělí 28. září. Svátek má Václav.

Eurozóna v příštím roce povyroste o 1,4 %. Českou republiku čeká 3% růst

Podle prognózy společnosti Ernst & Young tempo hospodářského růstu eurozóny v příštím roce zpomalí ze současných 1,7 % na 1,4 %.

Růst HDP v rámci eurozóny za rok 2010 se odhaduje na 1,7 %, což mírně převyšuje předchozí odhady. "Podíváme-li se však na jednotlivé složky růstu podrobněji, přílišný optimismus rozhodně není na místě. Z celých 80 % stojí za letošním posilováním ekonomiky doplňování stavu zásob, což je proces, jehož dopady jsou pouze dočasné. Pokles výkonnosti v roce 2011 je připisován zejména zpřísňování fiskální politiky," uvádí ve své prognóze Ernst & Young.

Tahounem oživení evropského prostoru je podle Ernst & Young a skandinávské země. Podle prognózy v příštím roce ještě více zesílí efekt "dvourychlostní Evropy". V roce 2011 se u zemí, které jsou na německé hospodářství těsně navázané, předpokládá rovněž růst – týká se to především České republiky (3 %), Slovenska (3 %) a Rakouska (2 %), bude však pravděpodobně pomalejší než v roce 2010. S mírným růstem se také počítá v dalších „severních“ zemích regionu, mimo jiné ve Francii a Nizozemí (okolo 2 %).

Prognózy propadu HDP na rok 2011 v jižních státech se pohybují v rozmezí od -3,3 % pro Řecko až po -0,7 % pro Portugalsko. U těchto čísel však E&Y upozorňuje, že může dojít ještě ke korekcím směrem dolů.

Hlavní roli v následujících obdobích bude hrát vývoj míry nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti se v současné době pohybuje v rozmezí od 4 % v Rakousku až po 20 % ve Španělsku. Očekává se, že tyto rozdíly se během několika příštích let výrazně nesníží, a proto nelze čekat nějaký výraznější ekonomický růst.

Nízké úrokové sazby do konce roku 2011

„Díky výsledkům prvního pololetí roku 2010 mohla ECB nabýt dojmu, že hospodářské oživení je na dobré cestě a eurozóna může přistoupit k prosazování přísnějších měnových podmínek. Irská krize nicméně odhalila křehkost ekonomiky v oblasti a zdůraznila potřebu disponovat veškerými nástroji, které se dají použít ke zmírnění případných negativních dopadů. ECB musí i nadále pečlivě sledovat dopady zpřísňování fiskální politiky spolu s vývojem na finančních trzích, aby byla schopna účinně zakročit, bude-li to třeba,“ tvrdí Diron.

Zdroj: Tisková zpráva Ernst & Young

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.