Eurozóna se v deflaci ocitla loni v prosinci, po čemž Evropská centrální banka (ECB) v lednu ohlásila, že spustí program kvantitativního uvolňování. Čtvrteční data inflace jsou proto pro centrální banku potěšující a podtrhávají skutečnost, že aktuální objem QE ve výši 60 miliard eur měsíčně, je postačující. V prospěch dobrého jména ECB hrají rovněž informace, že bankovní úvěry v březnu vzrostly prvně od roku 2012.
Eurozóna se za dobu své krátké existence propadla do deflace dvakrát. Prvně v roce 2009 a po druhé na přelomu loňského a letošního roku. Hlavní vliv na pohyb cen měl růst cen služeb, a to o 0,9 procenta. Stejně rostly potraviny, alkohol a tabák. Naopak energie dál pokračují v poklesu.
Jádrový index (CPI) očištěn o volatilní ceny potravin a energií se již několik měsíců drží pevně hodnoty 0,6 procenta. Inflace by si mohla polepšit hlavně v druhé polovině roku, kdy se sníží srovnávací základna, která bude obsahovat nižší ceny ropy. Cenová hladina je již od konce roku 2011 v sestupném trendu, přičemž pod hranicí jednoho procenta, kterou označuje ECB za nebezpečnou zónu, je od října 2013.
Inflace na úrovni 2 procent je jediným a hlavním cílem monetární politiky Evropské centrální banky. Ta loni snížila úrokové sazby na rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a nakonec zahájila program kvantitativního uvolňování (QE). To vše s cílem oživit růst cenové hladiny a první pozitivní výsledky momentálně vycházejí na povrch.
Michala Moravcová, analytik finančních trhů @bossacz
REKLAMA
