Trhy pozitivně vnímají především změnu kurzu – Řecku už by se nemělo pomáhat s valením dluhu před sebou, ale mělo by přijít výraznější osekání dluhové koule a do-kapitalizace bank. Dohoda však zdaleka není na světě a ďábel bude jako vždy skrytý v detailech.
První problém spočívá v tom, o kolik vlastně dluh osekat. Agentura Reuters včera uvedla, že se reálně uvažuje o seškrtání dluhu o 30-50 %. Osekání dluhu o méně než 50 % přitom může být trhy v tuto chvíli vnímáno jako nedostatečné. Na druhé straně dobrovolná dohoda s bankami a pojišťovnami na osekání dluhu o více jak 30 % může být hodně složitá. To platí zvlášť ve chvíli, kdy se budou evropští politici snažit řadu bank dotlačit k re-kapitalizaci. Kooperativní atmosféra mezi bankami a politiky může nakonec rychle vychladnout.
Jak ostatně ukazuje včerejší odmítavá reakce bankéřů na plán šéfa komise Barrosa, nařídit bankám dočasně vyšší vybavenost kapitálem a zakázat výplaty dividend a bonusů. Pro většinu evropských bank je v tuto chvíli velice nevýhodné (ne-li) nemožné shánět kapitál na trhu a spadnout do područí státu se jim podle Financial Times také nechce. Pokud si Evropa nebude počínat opatrně, může tak donutit banky k posílení kapitálové přiměřenosti skrze rychlý prodej aktiv, což by rozhodně nebyla nejšťastnější cesta. Není také vůbec jasné, podle jakého klíče se bude určovat, že banka dostane pomoc z národních zdrojů nebo ze společných evropských (pravděpodobně EFSF). Poslední problém vězí v samotném Řecku, po kterém se výměnou za nový plán budou požadovat nové škrty. Na 19.10. je naplánována další generální stávka.
Eurozóna se tedy konečně vydává správným směrem (příprava výraznější restrukturalizace Řecka a do-kapitalizace bank), jestli na své cestě uspěje není ale v tuto chvíli vůbec jisté. Zisky akcií z posledních dní se mohou v případě zklamání příští týden rychle vypařit.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
REKLAMA
