Neděle 18. dubna. Svátek má Valérie.

Euro – kořeny u německé marky nelze zapřít

Makro 14.03.2014 | 10:30 0 Komentářů

Kurz eurodolaru se včera po více než dvou letech přiblížil k magické hranici 1,40. Překonat se mu ji prozatím nepovedlo, avšak skutečnost, že se tak dělo v okamžiku zvýšené averze vůči riziku navíc opepřené ukrajinskou krizí, jasně ukazuje, co za silným eurem stojí. Je to relativně přísná (či spíše až příliš neutrální) měnová politika ECB, která navzdory tomu, že ve velké části eurozóny jsou poměrně silné deflační tlaky, nehodlá svoji politiku změkčit. Alespoň tak vyznělo poslední zasedání ECB, přičemž jak je vidět, odpověď trhu na sebe nenechala čekat (komentář ČSOB).

Kurz eura a politika ECB jsou pochopitelně spojené nádoby v tom smyslu, že jedna centrální banka musí provádět jednotnou měnovou politiku pro celou měnovou zónu, přičemž jednotlivé její části se nacházejí v dost odlišných makroekonomických podmínkách. Zatímco dobře šlapající Německo by si zasloužilo, aby ECB měla úrokové sazby výše o stovky bazických bodů, pak deflace a obrovská nezaměstnanost by měla španělské ekonomice přisoudit výrazně záporné úrokové sazby.

Síla eura ovšem nevyplývá jen z relativního nastavení měnové politiky, ale je třeba za ní vidět i fundamenty. A zde jednoznačně vyčnívá výrazně příznivá platební bilance eurozóny – zejména pak neustále rostoucí přebytek běžného účtu. Díky zemím jako je Německo či Holandsko neměla eurozóna s platební bilancí nikdy problém, přičemž po většinu existence eura se běžný účet platební bilance nacházel v přebytku. Ten ovšem v poslední době, jednak díky recesi a jednak díky nárůstu konkurenceschopnosti (čti poklesu mezd), dále narůstá, což euro přibližuje spíše měnám jako např. švédská či dánská koruna či dokonce švýcarský frank. Tyto měny těží z toho, že příslušné ekonomiky mají dlouhodobé a výrazné přebytky zahraničního obchodu a běžného účtu. Dlouhodobě jsou tudíž odsouzeny k tomu posilovat vůči většině měn světa.

Podobný osud by mohl potkat i euro – pokud si dlouhodobě vybere spíše osud německé marky, než španělské pesety.

Jan Čermák, analytik ČSOB

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.