Na reakci globálních trhů je přitom zajímavé, že si jdou stále svou cestou, která více méně obě výše uvedené iritující záležitosti ignoruje. V praxi to pak znamená, že na devizových trzích nevidíme moc velkou volatilitu, riziková aktiva v čele s akciemi stále mírně posilují a samostatnou kapitolou jsou pak bezpečné dluhopisy, které naopak čelí trvalému výprodeji.
Zastavme se na chvíli u poslední třídy aktiv, která si zaslouží trochu více pozornosti. Připomeňme si, že bezpečné vládní dluhopisy – ty české nevyjímaje – byly v loňském roce v podstatě nejvýnosnější aktivem, které v případě těch delších splatností zpevnily (o desítky procent). Navzdory tomuto úžasnému výkonu odstartovaly i tento rok báječně a prakticky celý leden dále zpevňovaly, či jinak řečeno výnosy se tlačily dále dolů. Napomáhalo tomu třeba Řecko, ale především padaly ceny ropy, které tlačily ještě níže inflační očekávání, což nakonec vedlo k tomu, že ECB oznámila plán masivních nákupů dluhopisů (do své bilance). To vše se dnes jeví poněkud jinak, přičemž asi nejdůležitější je, že ceny ropy již neklesají (ale dokonce vzrostly).
Připočtěme-li k tomu fakt, že americký trh práce překvapuje údaji, které by nečekal ani ten největší optimista, pak uvedená makroekonomická konstelace nemůže být přívětivým prostředím pro nic nenesoucí dluhopisy. A tak musí ztrácet na ceně (a tedy výnosy jít vzhůru), přičemž jejich držitelé se v případě těch evropských mohou utěšovat, že jejich výprodej bude alespoň brzdit ECB, která od března začne nakupovat podstatnou část jejich nabídky.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
