CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

18. 11. 2019

4 komentáře

Dopady zvyšování minimální mzdy na českou ekonomiku

 

V české ekonomice pobírá minimální mzdu přibližně 150 000 zaměstnanců. Mezi těmito lidmi existuje skupina, která minimální mzdu pobírá proto, aby ušetřila na daních. Časté je to například u číšníků. Ti k minimální mzdě dostávají další část výplaty ze spropitného, které se nedaní. Vzhledem k této skutečnosti číšníci pobírají vyšší čistou mzdu, než kdyby měli vyšší než minimální mzdu a ze spropitného by nic nedostávali. V tomto případě vede růst minimální mzdy k legalizaci části příjmů a má pozitivní dopad na státní rozpočet.

Loading



 

Další část lidí, kteří pobírají minimální mzdu, vydělávají svým zaměstnavatelů podstatně více, než kolik pobírají. Z různých důvodů si však nejsou schopni říct o adekvátní navýšení svých mezd. Pro tyto zaměstnance je zvýšení minimální mzdy vynikající zprávou, která povede k růstu jejich příjmů. Zaměstnavatelé při rozumném navýšení minimální mzdy nebudou ani na chvíli uvažovat o propouštění. Zvýší se jim však mzdové náklady, které budou mít negativní vliv na ziskovost.

Poslední významnou skupinou zaměstnanců pobírajících minimální mzdu tvoří lidé, kteří mají velice nízkou kvalifikaci. Jejich pracovní výkon není příliš vysoký, pro zaměstnavatele jsou postradatelní a na jejich zaměstnávání toho po odečtení všech mzdových nákladů stejně moc nevydělají. U těchto zaměstnanců hrozí, že vynucený růst jejich mezd povede k propouštění. V případě, že se jim nepodaří nalézt uplatnění ani u jiných zaměstnavatelů, může se u této skupiny lidí navýšit nezaměstnanost.

Minimální mzda má vliv i na nezaměstnané lidi, kteří žijí ze sociálních dávek. Růst minimální mzdy totiž navyšuje rozdíl v příjmech, které tito lidé pobírají, anebo by mohli hypoteticky pobírat, kdyby si našli tu nejhůře placenou práci. V případě, že rozdíl v příjmech mezi životem na sociálních dávkách a životem za minimální mzdu bude dostatečně vysoký, nezaměstnaní mohou být motivováni k návratu na pracovní trh.

V posledních letech si můžeme všimnout, že v české ekonomice narůstá minimální mzda, a přitom klesá nezaměstnanost. To je v rozporu se základními ekonomickými poučkami, které však nekalkulují s existencí rozsáhlého sociálního systému. Když v ekonomických úvahách zohledníme pobírání sociálních dávek a situaci na trhu práce, neměla by nás pozorovaná skutečnost nijak překvapit.

REKLAMA

V naší ekonomice existuje pouze malá skupina lidí, kteří pracují za minimální mzdu z důvodu nízké kvalifikace. Ostatní nízkokvalifikovaní na pracovním trhu nejsou a zneužívají štědrého sociálního systému. Vzhledem k vysokému počtu volných pracovních míst nelze předpokládat, že by rozumný růst minimální mzdy měl významný dopad na nezaměstnanost. Naopak lze očekávat, že růst minimální mzdy bude legalizovat část příjmů a navýší motivaci lidí k práci.

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS

Loading

Vstoupit do diskuze 4 komentáře

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Komentář: Šílenství měnové politiky

Současná měnověpolitická „sezóna“ začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci. Trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes. Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 03. 2024

Analýza: Zpátky do reality – pravidelný příjem v roce 2024

Investování za účelem dosažení pravidelného příjmu se oproti předpandemické době nízkých úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování radikálně změnilo. Poprvé po mnoha letech může být úrok na peněžním vkladu lákavou alternativou. „Uložení“ peněz v ultradefenzivní hotovosti však obnáší vlastní rizika a nenabízí žádnou příležitost ke kapitálovému zhodnocení. Rok […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

14. 03. 2024

Komentář k akciovým trhům: Investoři by měli zůstat velmi selektivní

Buffettův valuační indikátor globálních akciových trhů je nyní na úrovni 111 %. Tato hodnota výrazně převyšuje úroveň dlouhodobého mediánu s hodnotou 87 % a je dokonce poměrně výrazně i nad další klíčovou úrovní dlouhodobého mediánu plus jedné směrodatné odchylky s hodnotou 105 %. Globální akciové trhy jako […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

11. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Pavel

    18 listopadu, 2019

    Lépe to snad ani napsat nešlo. Přesně jak píše autor. Lidí skutečně pobírajících min. mzdu je velice málo. Zbytek obírá stát i sebe samotné, především na důchodech a soc. pojištění. Upřímně, kdybych já vedl finanční úřad, první místa, kam bych chodil na kontroly, by byly právě firmy a provozy, kde, často i v centru Brna nebo Prahy, dělají zaměstnanci za min. mzdu.

    Odpovědět

  • Pavel Hanzl

    19 listopadu, 2019

    Dobré jitro, Pavle!

    V podstatě byste tedy cíleně hledal, která podezřelá firma není dost opatrná a pak byste ji postihoval. Vůbec by vám nešlo o to, zda to mají legálně a účetně v pořádku, vám by šlo o to, jak si někdo vůbec může dovolovat optimalizovat mzdové náklady a legálně daňově „okrádat“ stát?

    Potíž je v tom, že byste vůbec nic z toho základního, proč se tak občané a firmy chovají, nevyřešil. Ten hlavní problém je stát a jeho nenasytnost, s níž každý měsíc drží pod krkem všechny zaměstnance, se svými masivními cenami práce. Přitom tentýž stát je ten chudý strýček s holí v ruce, který i při takto vysokém zdanění práce nedokáže starodůchodci dávat důstojně přijatelně vysoký důchod. Řešení je v jiné skladbě daní a nákladů státu. Je třeba léčit mozky napříč celým národem, protože levicové myšlení v nich zanechalo pocit, že pracovité a úspěšné je třeba daňově ztrestat, nejlépe odradit od chuti nadále mít daňový domicil v ČR.

    Odpovědět

  • Pavel

    19 listopadu, 2019

    Dobré ráno pane Hanzle,

    dát zaměstnanci min. mzdu a každý měsíc obálku se zbytkem bokem vám připadá legální? Také předjímáte výsledek kontroly, co když je to firma která opravdu najímá zametače za min. mzdu, tam není sporu. Sám ale vím o firmách, které operují v centru velkých českých měst a jejich zaměstnanci – skladníci, obch. zástupci atd., všichni berou minimální mzdu a zbytek bokem. V pohostinství často to samé.

    Je to dokonce vidět zřetelně i v průměrných mzdách třeba v sektoru pohostinství. Opravdu bude dnes někdo nosit celý den piva a meníčka za minimální mzdu? Těžko.

    A správně narážíte na důchody a vůbec sociální zabezpečení. Pokud zaměstnanec takto pojede celý život, jeho důchod bude žebračenka. A když by se nedej bože zranil nebo se z něj stal invalida, opět se mu všechny dávky a nemocenská bude počítat z minimální mzdy. Ti lidé si často ani neuvědomují, jak moc riskují. To většinou zjistí, až když je pozdě.

    No a pak je tu ten aspekt, že když ostatní zdaňují a přiznávají poctivě, tak ti poctiví v systému doplácí na nepoctivé. Naprosto nemám problém se solidaritou v rámci penzijního systému, ale nechci být solidární s někým, kdo celý život okrádal stát i mě, to jistě chápete.

    A jinak obzvlášť v dnešní době díky bohu za průběžný systém penzí. Kdyby si důchodci celý život spořili privátně přes šméčka, která prodávají poradci, měli bychom tu dnes hladové bouře důchodců. Při tom, jak se dnes doslova chrlí peníze do ekonomiky, nějaké investice do fondů a spoření postrádají smysl, peníze se znehodnocují daleko rychleji. Právě proti tomu je průběžný systém penzí nejlepší ochrana.

    Odpovědět

  • Anonym

    19 listopadu, 2019

    Dám vám jiný pohled. Pokud někdo platí bokem, musí platit z černých (nepřiznaných) peněz – tržeb. Takže okrádá stát, potažmo i mě. V tom případě vidím kontrolu jako účelnou a správnou. Vedlejší je, že poškozuje zaměstnance, který je buďto hloupý, že na to přistoupí, nebo mu nic jiného „nezbývá“.

    Odpovědět