Částečně to může být dáno tím, že i když stoupaly sázky na růst amerických sazeb v březnu, trhy nezvýšily výrazně svůj odhad sázek do konce roku 2017. Stále počítají s trojitým růstem sazeb jen velice lehce a pravděpodobnost čtvrtého zvýšení stoupla jen lehce (z cca 15 % na 20 %). Proto i dvouleté americké výnosy, na které je citlivý eurodolar, nešly nijak raketově vzhůru (od poloviny února o 9 bps).Pokud ale přijdou tento týden další dobrá čísla z amerického trhu práce a Fed o týden později představí vyšší inflační prognózu, může být všechno jinak a trhy mohou agresivněji zvyšovat své sázky na růst sazeb i do konce roku 2017 a 2018.
Druhý důvod, proč eurodolar zatím váhá a přešlapuje na místě, souvisí spíše s děním v eurozóně. Poslední série silných čísel a vyšší inflace řadu investorů před zasedáním ECB drží v opatrnosti – mají obavy, aby s vyšší inflační prognózou v ruce centrální bankéři nenaznačili rychlejší ústup z měnové expanze. Pak by euro dostalo pádný argument pro zastavení ztrát – vyskočení z negativního trendu, ve kterém se pohybuje od roku 2014. My však zatím nic takového nečekáme. K podobnému kroku ECB může podle nás sáhnout až na podzim po nizozemských a francouzských volbách. Tento týden maximálně vypustí z doprovodných komentářů možnost snižovat sazby hlouběji do záporu. A to by euru k dalším ziskům stačit nemělo. Jinými slovy, zatím dolaru na frontě s eurem přes rozpačité výkony z uplynulého týdne dál fandíme.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
