Jen s obtížemi byste v Česku hledali člověka, který nikdy nespočinul na židli od Tonu. Ne nutně na ni usedá u sebe doma k nedělnímu obědu, i když byly časy, kdy to bylo pravděpodobné. Byla a je mu nenápadným společníkem i během návštěvy restauračních zařízení – nejen českých. Její pohodlí denně testují například také izraelští policejní důstojníci nebo milovníci kávy z produkce amerického řetězce Starbucks.
Za více než stopadesátiletou historii se ve společnosti událo mnohé, jen jedno zůstává neměnné. Je to tradiční technika ohýbání bukových hranolů, díky níž získávají židle typický oblý tvar. Tímto know-how, které si podnik dobře chrání, se mohou ve světě pyšnit pouze tři výrobci. S jedním z nich, s německou společností Thonet, vedl Ton letitý právní spor o vlastnictví.
Dnes se jejich cesty definitivně rozešly. Vztahy mezi Tonem a Thonetem se uklidnily. „Portfolia obou značek byla po mnoho desetiletí hodně podobná. Dnes sice ještě objevíte pár vzájemně se podobajících výrobků, ale obě značky si už jdou vlastní cestou. Německý Thonet je zatížen na tradiční design, ke kterému přidává kovové prvky. Ton se naopak snaží v maximální míře využívat tradiční materiál, kterým je dřevo, ale v kombinaci s moderním designem,“ říká marketingový ředitel Tonu Jan Juza.
Jak firma ožila po socialistické době temna? Jak pomohl nový marketingový ředitel? Kolik židlí loni společnost dodala do americké sítě Starbucks? Příběh tradiční značky si přečtěte na sesterském webu ProByznys.info.
REKLAMA
