CRIF: Malé obce v loňském roce šetřily na svém rozvoji. Nevyužily 14 % svých disponibilních příjmů

Přijmy obcí do 199 obyvatel oproti předešlému roku vzrostly o 11 %, nejvyšší dynamiku vykázaly  nedaňové příjmy, které se oproti roku 2021 zvýšily o 21 % na 1,41 miliardy korun. Zvýšily se také daňové příjmy, a to o 17 % na 3,9 miliardy korun. Nejvíce naopak poklesly kapitálové příjmy, a to o 19 % na 1,97 miliard korun oproti roku 2023. O 9 % na 1,25 miliardy se snížil také objem příjmů z dotací, zejména těch investičních, jejichž objem poklesl meziročně o 12 %. V přepočtu na obyvatele vykázaly malé obce nejvyšší příjmy, a to 39 074 Kč, průměr za všechny obce (bez Prahy) byl 34 325 Kč.

Provozní výdaje malým obcím narostly více než ty kapitálové 

Výdaje malých obcí meziročně shodně jako příjmy o 11 %. O 14 % na 4 miliardy se zvýšily běžné výdaje na provoz, výrazně méně, jen o 5 %, se zvýšily kapitálové výdaje, které u malých obcí za rok 2022 dosáhly výše 1,85 miliardy korun. „Zde pozorujeme výraznější rozdíl oproti obcím jako celku, kde se objem kapitálových výdajů loni zvýšil o 16 %, více než objem těch běžných, provozních. Malé obce tak v loňském roce šetřily na svém rozvoji, proto se u nich meziročně zvýšilo i saldo jejich rozpočtu, které v celkovém průměru u všech obcí kleslo o 43 %,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Malé obce vynakládají, na rozdíl od obcí jako celku, na veřejnou správu největší díl svých výdajů, a to 32 %. V přepočtu na obyvatele to bylo 10 667 Kč, zatímco průměr za všechny obce byl 7 477 Kč na obyvatele. Vysoký podíl ovlivnily zejména výdaje na zastupitelské orgány a na volby. Největší část výdajů obcí směřovaly do služeb pro obyvatelstvo. Patří zde výdaje na vzdělávání, bydlení, tělovýchovu a zájmovou činnost či na kulturu a sociální služby, a u malých obcí činily v přepočtu na obyvatele 10 636 Kč, přičemž průměr za všechny byl 15 372 Kč. Ve srovnání s obcemi jako celkem mají v rozpočtech malých obcí větší váhu výdaje na lesní hospodářství a na dopravu.

Čím větší obec, tím méně se šetří 

^REKLAMA

Objem peněz, které měly koncem loňského roku obce na bankovních účtech, dosáhl 177 miliard a meziročně se zvýšil o 7 %. Úspory malých obcí rostly rychleji, a to o 12 %. V přepočtu na jednoho obyvatele platí, že čím menší je obec, tím více peněz v přepočtu na obyvatele má na bankovních účtech. Zatímco nejmenší obce do 199 obyvatel měly ke konci roku 2022 průměrně 47 240 korun na obyvatele, obce o 5 a více tisících obyvatelích měly uloženo průměrně 14 875 korun (o 4 % více než v roce 2021). Průměr za všechny obce přitom činil 19 169 korun na obyvatele. „Malé obce raději šetří a dlouhodobě hospodaří s přebytkem. Ten se v roce 2022 podílel 14 % na jejich příjmech a přispěl k dalšímu růstu již tak velkých úspor v porovnání se všemi obcemi,“ dodává Věra Kameníčková.

Malé obce mají nejenom nejvyšší úspory v přepočtu na obyvatele, ale i dluh na obyvatele zadlužených malých obcí je nejvyšší. Koncem loňského roku to bylo 16 365 Kč na obyvatele, zatímco průměr za všechny obce dosáhl 8 363 Kč. Přitom dluh má pouze jedna pětina malých obcí. Malé obce si tudíž nepůjčují často, ale v přepočtu na obyvatele to jsou, v porovnání s ostaními obcemi, vysoké částky.

Malé obce jsou ekonomicky méně rizikové 

Dle ukazatele iRating společnosti CRIF hospodaří 10 % malých obcí v kategorii A, tedy zcela bez rizika, 20 % v kategorii B+ a 29 % v kategorii B. V kategorii B-, tedy s nízkým rizikem, hospodaří 23 % malých obcí, v kategorii C+ 12 %. V rizikových kategoriích C a C- je celkem pouze 6 % malých obcí. Malé obce jsou dle iRatingu méně rizikové, než je průměr za všechny obce. Téměř 60 % malých obcí obdrželo tři nejvyšší ratingové stupně, které znamenají, že hospodaří bez rizika, popř. s minimálním rizikem, v případě obcí jako celku sem patří pouze necelá polovina z nich.