Odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Pro stanovení výše náhrady bolestného a ztížení společenského uplatnění se stále u pracovních úrazů používá vyhláška, která tabulkově stanovuje bodové ohodnocení těchto náhrad. Dochází tak ke zvláštní situaci, kdy se v rámci občanskoprávních vztahůuvedená vyhláška nepoužívá, protože byla zrušena novým občanským zákoníkem k 1. 1. 2014, ale v rámci pracovněprávních vztahů se dle ní náhrady újmy na zdraví i nadále určují.Jde o velice nešťastný stav, protože za pracovní úraz by měla náležet menší náhrada, než by to bylo v případě odpovědnosti dle občanského zákoníku.
Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh nařízení vlády, který by měl situaci s nespravedlivým určování odškodnění řešit. Nařízení vlády, které by mělo být účinné spolu s novelou zákoníku práce od 1. 10. 2015, tak stanoví podmínky odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení má upravit zejména výši odškodnění, metoda hodnocení úrazů podle tabulek však zůstane. Hlavní změnou bude navýšení hodnoty jednoho bodu ze 120 na 250 Kč, měnit se také bude bodové hodnocení jednotlivých úrazů. V konečném důsledku se může stát, že za totožný úraz bude nově poškozený za bolest odškodněn až ve čtyřnásobné výši. Měnit se bude také náhrada škody u ztížení společenského uplatnění, kdy se má přihlížet k životním, pracovním, vzdělávacím a sociálním potřebám. Jestliže poškozený nebude spokojený s bodovým odhodnocením a tomu odpovídající výši odškodného, má právo se obrátit na soud.
Zákonná úprava ukončení dohody o provedení práce
Dosud v podstatě nebyla zákonná úprava pro zrušení dohody o provedení práce. Ta existovala pouze v případě dohody o pracovní činnosti. Novelou zákoníku práce tak bude platit u obou druhů dohod, které se využívají především v případě brigád, že je možné ukončení dohodou ke sjednanému dni, nebo výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou, případně okamžitým zrušením při naplnění požadovaných podmínek. Je potřeba doplnit, že výpověď může být dána z jakéhokoliv důvodu nebo klidně bez uvedení důvodu. Výpovědní doba začíná potom běžet dnem, kdy byla výpověď doručena druhé straně
REKLAMA
Změny terminologie
V rámci novely se mění některé pojmy, které však v podstatných ohledech zákoník nemění. Jedná se také o soulad s termíny, které používá občanské právo. Např.: preventivní prohlídka X pracovnělékařská prohlídka; náhrada škody X náhrada nemajetkové a majetkové újmy; předcházení škodám X prevence; odpovědnost za škodu X povinnost k náhradě škody apod.
Prekluzivní lhůta se mění na promlčecí lhůtu
V případě škody na věcech zaměstnance dochází ke změně z dosavadní prekluzivní (propadné) lhůty k uplatnění práva na lhůtu promlčecí. Právo na náhradu škody tedy již automaticky nezaniká, pokud zaměstnanec neohlásí její vznik zaměstnavateli nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. Právo se tak pouze promlčí, což znamená, že nárok na odškodnění přímo nezaniká, ale zaměstnavatel může při nedodržení lhůty promlčení práva namítnout u soudu. Pokud však zaměstnance i přesto odškodní, nemůže po něm již žádat vrácení odškodnění zpět a nebude se tak jako doposud ze strany zaměstnance jednat o bezdůvodné obohacení.
REKLAMA
Jednorázové odškodnění pozůstalých
Nyní má na jednorázové odškodnění nárok pozůstalý manžel/manželka a nezaopatřené dítě. Stejně tak i rodiče, pokud žili se zemřelým v jedné domácnosti. Od prvního října se odškodnění bude nově výslovně vztahovat také na registrovaného partnera.
Zákoník práce nově připouští rovněž právo pozůstalých na přiměřené zvýšení odškodnění ze strany soudu. Tato možnost odpovídá tomu, že zákonem stanovená výše jednorázového odškodnění (nyní 240 tisíc korun) nemusí být spravedlivá a nemusí reflektovat skutečný stav.
Zdroj : Vaše nároky.cz
