Podle nás se bude chtít ČNB vyhnout dlouhodobému zavedení záporných sazeb. Ty se sice rozmohly například v eurozóně, ve Švédsku, či v Dánsku, ale jejich existence není bezproblémová. Především v eurozóně představují riziko pro bankovní sektor, kterému zvyšuje náklady – banky musí platit ECB za uložení likvidity (peněz), které mají nadbytek. S rostoucími náklady se pojí vyšší riziko případných ztrát ze špatných úvěrů, a banky tak mají tendenci méně podporovat ekonomiku.
Podle nás si je ČNB těchto rizik vědomá, proto je riziko dlouhodobě záporných sazeb jen omezené. Krátkodobě záporné sazby ale jsou nástrojem, který může podpořit hladké opuštění kurzového závazku.
Předpokládáme, že centrální banka zavede novou sazbu, relativně hluboko v záporu, na nadbytečnou likviditu bankovního sektoru během cca 4–6 měsíců kolem tzv. exitu (který podle nás nastane ve čtvrtém kvartále příštího roku). Důležité je, že půjde opravdu o nadbytečnou likviditu vzniklou přílivem spekulativního kapitálu sázejícího na konec kurzového závazku. Bankovní systém by mělo ochránit, že stávající objem likvidity (peněz) u ČNB bude nadále úročen 0,05 procenty či nulou (na tzv. clearingových účtech, apod.).
Stávající diskontní a repo sazbu ale měnit nebude, ty zůstanou na 0,05 %. Na ně jsou totiž stále navázána např. některá penále, takže pokles těchto základních sazeb do záporu pravděpodobně chtít nebude.
Sazby PRIBOR by nicméně měly klesnout a celková situace na trhu pravděpodobně povede k dalšímu poklesu výnosu především krátkodobých státních dluhopisů hlouběji do záporu.
REKLAMA
MAREK DŘÍMAL
Ekonom
Komerční banka, a. s.
