ČNB v červenci na devizovém trhu intervenovala vobjemu 307 milionů euro

Údaje o vývoji bilance ČNB a konkrétně pak růst jejích pohledávek vůči zahraničí ovšem naznačují, že v srpnu se objem intervencí na devizovém výrazně zvýšil a pro tento scénář hovoří i dnes zveřejněná statistika vývoje devizových rezerv.

V srpnu se česká měna vrátila do hledáčku hráčů na devizovém trhu s tím, jak se utlumily obavy spojené s brexitem, zároveň byly zveřejněny příznivé údaje o výkonu HDP České republiky za letošní 2. čtvrtletí a ČNB dala opakovaně najevo, že jako velmi pravděpodobný scénář se jeví ukončení jejího kurzového závazku v polovině roku 2017.

Nízký objem devizových intervencí ČNB není v případě července překvapivý: finanční trhy se počátkem měsíce vzpamatovávaly z výsledku britského referenda o brexitu, koruna v první polovině července obchodovala několik haléřů nad úrovní 27 koruna za euro a blíže se k této úrovni vrátila až v závěru měsíce. ČNB se tak k devizovým intervencím vrátila až v průběhu závěrečné červencové dekády. V srpnu však již trhy věnovaly nejistotám spojeným s brexitem méně pozornosti a česká měna se tak vrátila do hledáčku hráčů na devizovém trhu. To bylo navíc umocněno výstupem ze zasedání bankovní rady ČNB na počátku srpna, kdy centrální banka ve své čerstvé kvartální prognóze vykreslila i nadále poměrně optimistický výhled růstu české ekonomiky a z bankovní rady opakovaně zaznělo, že jako velmi pravděpodobné se i nadále jeví ukončení kurzového závazku v polovině roku 2017. S tím, jak polovina roku 2017 již není z pohledu finančních trhů až tak daleko, a s tím, jak se trhy obávají možnosti ukončení intervenčního režimu již v průběhu prvního pololetí roku 2017, začali investoři korunu opět nakupovat a ČNB tak musela na devizovém trhu intervenovat, aby korunu udržela nad úrovní 27 za euro, což je úroveň deklarovaná v kurzovém závazku.

Na základě údajů o vývoji bilance ČNB a též na základě údajů o vývoji devizových rezerv za měsíc srpen (nárůst o 2,1 miliardy euro na úroveň 70,5 miliardy euro) odhaduji, že objem devizových intervencí v srpnu činil zhruba 1,5 až 2,0 miliardy euro. Na jednu stranu z pohledu ČNB nejde o dramatický vývoj, zároveň by se ale jednalo o nejvyšší měsíční objem devizových intervencí od letošního ledna a výše zmíněné faktory pravděpodobně povedou k tlaku na korunu a tedy také k potřebě devizových intervencí ČNB i v následujících měsících.

Otázka délky trvání kurzového závazku, respektive otázka načasování vystoupení ČNB z tohoto závazku, je pro finanční trhy zásadní téma. Jakkoliv samotná ČNB naznačuje, že závazek bude ukončen zhruba v polovině roku 2017, tak na trhu rostou nejistoty, podpořené spekulacemi, že režim devizových intervencí může být ukončen již v první polovině roku 2017. Osobně se ale i nadále myslím, že vnější faktory budou hovořit proti tomu, aby ČNB ukončení svého kurzového závazku uspěchala. Především jde o nastavení měnové politiky ECB, kde trh očekává prodloužení programu nákupů dluhopisů o dalších šest měsíců, tj. do konce 3. čtvrtletí 2017 (ECB prozatím deklaruje, že tento program bude trvat do března 2017, dle potřeby ale může být prodloužen). Ukončení kurzového závazku ČNB by v situaci, kdy měnová politika v eurozóně a v západní Evropě obecně zůstává extrémně uvolněná, mohlo vést k nežádoucím tlaků směrem k rychlejšímu posílení koruny. Osobně si tak myslím, že ČNB bude moci svůj závazek ukončit nejdříve až v pozdních měsících roku 2017 a domnívám se, že na stole bude řada argumentů hovořících pro scénář, aby byl kurzový závazek ponechán v platnosti po celý rok 2017.

^REKLAMA

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE