Aniž bychom letos měli důkazy v podobě konkrétních dat potvrzujících rostoucí zájem zahraničních investorů, neboť údaje o držbě dluhopisů ze strany nerezidentů jsou zpožděné, nabízí se zvýšená zahraniční poptávka jako nejlogičtější vysvětlení nákupní horečky na českém trhu. Realokace aktiv, kdy portfolio investoři stahující se ze španělského a italského dluhopisového trhu částečně přesouvají svá aktiva jinam, pozitivně zasáhla nejen země jako např. Dánsko či Švédsko, ale dotkla se i České republiky. Po snížení sazeb ze strany ECB navíc výnosy dluhopisů u “bezpečných” zemí eurozóny klesly prakticky k nule. Což logicky ještě více učinilo české vládní dluhopisy atraktivní.
Druhým silným momentem, který logicky přiživil zájem o české a polské vládní dluhopisy pak souvisí s (očekávaným) vývojem oficiálních úrokových sazeb. Ty se po nedávném zásahu v ČR ocitly na historických minimech a tak domácí hlad po bezpečném korunovém výnosu nad hladinou 1 % ještě dále vzrostl.
A konečně nedílnou součástí úvah o tom, proč se českým vládním dluhopisům tak daří, musí být i pohled na stranu nabídky, což úzce souvisí i s dnešní aukcí. Zde se totiž jako jasné plus ukazuje být při relativně přísné rozpočtové politice fakt, že se českému státu v první polovině roku podařilo výrazně “předfinancovat” své potřeby rozpočtu a dluhové služby na celý rok 2012. Vezmeme-li k sobě emisní plán dluhopisů, tak se ministerstvu financí již podařilo pokrýt 97 % celoroční potřeby financování. Tudíž do konce roku zbývá podle plánu naemitovat dluhopisy jen za “nějakých” 10 mld. korun a to včetně spořících dluhopisů pro veřejnost. To je pochopitelně směšně malá nabídka, což trh dobře ví a proto je český vládní dluh tak drahý.
Jan Čermák, analytik ČSOB
Vstoupit do diskuze
0 komentářů
