Čtvrtek 16. září. Svátek má Ludmila.

České bilanci zahraničního obchodu se daří jako nikdy – což ovšem nemusí být tak dobrá zpráva

Banky 22.01.2014 | 13:59 0 Komentářů

Loňský rok skončil rekordními čísly čistého vývozu. Již v době před použitím kurzu jako měnového nástroje dosahoval zahraniční obchod rekordních čísel, poté došlo k dalšímu zlepšení. Takže, proč měla centrální banka pochybnosti o jednoznačně pozitivní interpretaci tohoto stavu a proč vlastně nemusí jít o tak dobrou zprávu, jak to na první pohled vypadá? Zásadní důvody jsou dva. (Komentář ČNB)

Prvním je pochopení toho, co statistika říká. Pro srovnání uvádím následující graf, kde je zobrazen čistý vývoz ve dvou metodikách. Dříve používanou, avšak nejznámější, je přeshraniční statistika, která zachycuje pohyb zboží přes hranice. V minulosti, kdy byl každý stát izolovaný, tato statistika také dobře korespondovala se skutečnou exportní výkonností. A protože se dá pohyb zboží přes hranice dobře monitorovat, jde o donedávna obvyklý přístup měření. Jenže z hlediska skutečných národohospodářských efektů není až tak důležité, kdy zboží překročí hranice, jako to, kdy dojde ke změně vlastníka z rezidenta na nerezidenta. To je pak metodika čistých vývozů v národním pojetí, která právě monitoruje zahraniční obchod jako okamžik změny vlastnictví (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vzonu_m).1

Rozdíl lze dokumentovat na jednoduchém příkladu. Vezměme si dvě stejné IT firmy poskytující konzultační služby českých zaměstnanců do zahraničí (tedy čistý export). Obě jdou identické, jen jedna z nich má vlastníka českého a druhá nerezidenta. Obě si najaly za stejnou odměnu stejného programátora, který pracuje z domova třeba někde u Čáslavi. Česká firma nemá mezinárodní renomé, a tak službu poskytne za 1 000 eur. Zahraniční vlastník toto renomé má a může si za stejnou službu téhož člověka účtovat o polovinu více, tedy 1500 eur. V přeshraničních statistikách jsou pak zachyceny obě dvě firmy s těmito částkami, jejich celkový export činí 2500 eur. Jenže u firmy se zahraničním vlastníkem bylo 500 eur přirážkou za ono zahraniční renomé, tzv. branding. Tato přirážka ale není produktem české ekonomiky, je výlučným vlastnictvím i dílem zahraničního majitele a onen zahraniční vlastník si těch 500 eur odveze třeba v kapse saka do své domovské země (pro šťouraly, neřešíme daně, ale princip statistiky). Z hlediska národního pojetí musí být export očištěn právě o tento efekt, který nesouvisí s výkonností domácí ekonomiky, a čistý export obou firem v národním pojetí tak bude jen 2 000 eur. Stejný efekt nastane, když například v ČR smontujeme počítač z komponent. Pokud ho vyveze neznačková montovna, bude jeho cena jiná, než když ho napřed v ČR „koupí“ nadnárodní značka, přilepí na něj cedulku se svým logem a vyveze ho pak třeba i za dvojnásobek.

Graf – Saldo obchodní bilance (mld. Kč)

graf-1-cnb

Z grafu je vidět, že rozdíl mezi národním a přeshraničním pojetím v čase narůstá s tím, jak se v ČR stále více etablují zahraniční firmy a rozvíjejí se tu například logistická centra, která obsluhují řadu zemí regionu a mají podobný efekt na statistiku zahraničního obchodu jako výše popsaný branding.

Druhý důvod, proč výsledky zahraničního obchodu nejsou tak dobré, jak na první pohled vypadají, souvisí s vývojem investic. Již několik let investiční aktivita setrvale klesá a objem investic se tím pádem neustále snižuje, a to nejen v reálných číslech, ale dokonce i nominálně. Investice jsou ale dovozně nejnáročnější součástí HDP. Na makroúrovni uvažujeme, že asi 85 % objemu investic je importováno (importní náročnost investic).

Jen jako hrubé srovnání lze použít jednoduché přiblížení. Pokud v letech 2008 až 2013 poklesl roční nominální objem investic asi o 190 mld. Kč (z 1 030 na odhadovaných 840 mld.), lze to interpretovat tak, že cca o 160 mld. Kč (=190*0,85) se musel zlepšit čistý vývoz jen jako statistický efekt snížené investiční aktivity. A kolik je čistý vývoz v národním pojetí? Očekáváme celkový výsledek kolem 120 mld. Kč. Obě čísla jsou tedy zcela srovnatelná! Pokud bychom uvažovali ve stálých cenách, bude výsledek ještě o něco horší. Ale v tomto přibližném srovnání, které stejně zanedbává řadu dalších faktorů, zejména kurz koruny, nejde o zásadní rozdíl. Stejně tak mírně optimističtější čísla bilance obchodu či objemu investic v posledním čtvrtletí roku 2013 nepovedou k principiálně odlišnému závěru.

Pro názornou ilustraci je předchozí graf doplněn o odhad celého roku 2013 a investice jsou vyneseny na pravé ose v inverzní stupnici. Negativní korelace čistého exportu a převrácené hodnoty investic po začátku krize v roce 2008 je dobře zřetelná (přesahuje 90 %).

Graf – Saldo obchodní bilance a investice (mld. Kč)

graf-2-cnb

Pokud budeme čísla o zahraničním obchodu interpretovat v souvislostech, není výsledek tak úžasný, jak na první pohled vypadá. Česká měna se pouze zdánlivě pohybovala na „rovnovážné“ úrovni, která vedla k historicky „nejlepším“ exportním výsledkům. V případě obnovení investiční aktivity na předkrizovou úroveň bychom se pohybovali spíše v deficitu čistého zahraničního obchodu v národním pojetí i s nepochybným tržním tlakem na oslabení naší měny. Z uvedených důvodů se domnívám, že bez ohledu na verbální intervence centrální banky nebyl kurz koruny před měnovým zásahem centrální banky na podzim loňského roku na rovnovážné úrovni (v důsledku utlumených investičních dovozů, které opticky zlepšují exportní výkonnost) a neodpovídal skutečné reálné dlouhodobé výkonnosti české ekonomiky.

1 Mimochodem i IMF vydal po mnoha letech nový Balance of Payments Manual No. 6. (externí odkaz), který se, na rozdíl od předchozích verzí, rozdílu přeshraniční a národní statistiky věnuje. Následně byla tato doporučení implementována na národní úrovni a také se odrazila v Evropském systému národních účtů ESA 2010 (externí odkaz). Tolik k technickému zázemí statistiky zahraničního obchodu.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.