Česká koruna na 9ti měsíčních minimech, aneb na dostřel hranice EUR/CZK 26,00

Na obou ekonomikách se odráží pokračující nárůst nezaměstnanosti v eurozóně – hlavního odbytiště obou středoevropských ekonomik. Současně pravděpodobně vyostření italské politické situace a rozjezd kyperské krize omezily chuť investovat i v relativně zdravých koutech euro-klubu – nálada v průmyslu se v březnu zhoršovala napříč celou eurozónou včetně Německa, které je zvláště pro české exportéry klíčovým barometrem úspěchu. Česko se navíc (na rozdíl od Polska) musí dál vyrovnávat s extrémně slabou domácí poptávkou. Potvrzuje to i pohled do střev březnových podnikatelských nálad. Zatímco nové objednávky v Polsku padají v zásadě vyrovnaně doma i v zahraničí, v Česku je propad tažen výrazně více domácími objednávkami.

Co se růstu týká, je tak Česko dál až překvapivě podobné řadě předlužených zesláblých periferií, kde je zahraniční poptávka jedinou nadějí a většinou stejně ani nestačí vykompenzovat propady v domácích útratách. Pohled na české úřady práce, kde v únoru bylo registrováno rekordních 590 tisíc nezaměstnaných, přitom nedává naději na brzký obrat. Tato růstová konvergence k periferní Evropě také fakticky obrátila vazby na euro-koruně. Česká měna prakticky vůbec není citlivá na výkony klíčového amerického akciového indexu S&P500 – tradiční barometr rizikových aktiv, se kterým se koruna kdysi pohybovala ruku v ruce. Nehledě na rekordní úrovně amerických akcií, tak česká koruna zůstává v defenzivě a včera se dostala na dostřel k psychologické bariéře 26,00 EUR/CZK.

Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny