Hlavní motory inflace sice nejsou nijak zvlášť stabilní – dynamiku cen ženou vpřed především dražší potraviny, pohonné hmoty a zdražování v pohostinství a hoteliérství (pravděpodobně kvůli EET). Ceny však (i když pomaleji) rostou napříč spotřebitelským košem a nízká nezaměstnanost v kombinaci s rostoucími mzdami bude pravděpodobně udržovat inflační dynamiku poblíž cíle ČNB i ve chvíli, kdy odezní efekt dražšího benzínu a EET. I proto s blížícím se koncem prvního kvartálu (a tvrdého závazku ČNB) budou také růst sázky na opuštění intervenčního režimu ČNB. Jen za první březnový týden sázky na silnější korunu odhadem vzrostly o necelé 4 miliardy euro – to je podobně silné tempo jako na začátku leda 2017. My dál věříme, že centrální banka opustí intervenční režim již v průběhu druhého kvartálu 2017. I když je tedy koruna v tuto chvíli podle většiny dostupných měřítek překoupená, příliv peněz do korun před březnovým zasedáním ČNB poleví jen těžko.
To Evropská centrální banka se na konec své politiky kvantitativního uvolňování zatím příliš nepřipravuje. I když se inflace po čtyřech letech vyšplhala na cíl centrální banky a z reálné ekonomiky chodí samá dobrá čísla, centrální bankéři ve Frankfurtu budou opatrnější. Nová prognóza sice na letošní rok posune inflaci vzhůru (ze 1,3 na 1,6 %), s výhledem na roky 2018 a 2019 se ale moc hýbat nebude. Jádrová inflace přitom zatím stále zůstává hodně nízká (0,9 %) a eurozónu v nejbližších měsících čeká adrenalinový volební maraton. I proto si ECB s úvahami nad dalším osekáním QE počká na podzim – jádrová inflace bude tou dobou pravděpodobně výše a budeme mít za sebou francouzské volby. A proto si ještě euro na pozitivní obrat na frontě s dolarem bude muset nějakou chvíli počkat.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
