Brusel – Česká ekonomika poroste v letošním roce o 2,5 procenta, příští rok její tempo zrychlí na 2,6 procenta. Ve své nové makroekonomické předpovědi to uvedla Evropská komise. Nová prognóza se v tomto ohledu neliší od údajů ze zimní předpovědi.
Deficit veřejných financí by měl v Česku letos dosáhnout dvou procent, v příštím roce pak 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvádí Komise. Míru inflace Komise na letošní rok předpovídá na 0,2 procenta, v příštím roce na 1,4 procenta.
Proti zimní předpovědi, publikované v únoru, nyní Komise mírně zhoršila údaj o výkonu českého hospodářství za loňský rok. Podle dnešních údajů loni rostl HDP o dvě procenta, v zimě Komise hovořila o posílení ekonomiky o 2,3 procenta. Viditelnou korekcí je nový údaj o míře inflace, v únoru ji Komise pro letošek ještě odhadovala na 0,8 procenta.
Dnes zveřejněná evropská předpověď vývoje české ekonomiky se tak v zásadě shoduje s údaji, které na základě prognóz 20 českých odborných institucí zveřejnilo 20. dubna české ministerstvo financí. I podle těchto čísel má česká ekonomika v příštích letech růst tempem okolo 2,5 procenta ročně. Průzkum pro letošek předpovídá 2,4 procenta, pro rok příští a rok 2017 pak 2,6 procenta. Samotné ministerstvo bylo o něco optimističtější a předpovídalo růst 2,7 procenta, Česká národní banka (ČNB) v únoru počítala se zvýšením HDP o 2,6 procenta.
REKLAMA
Evropská komise předpokládá, že hlavní vliv na vývoj českého hospodářství bude mít v letošním roce domácí poptávka. Export má mít kladný vliv až v příštím roce, kdy by se měla zlepšit situace vnějšího prostředí.
Data potvrzují, že výrazný podíl na růstu české ekonomiky mají investice, loni se zvýšily o 4,5 procenta po propadu o 4,4 procenta v roce 2013. Materiál připomíná silný nárůst veřejných investic, který je důsledkem obnovených vládních snah dočerpat a využít evropské prostředky z končícího víceletého finančního období.
Inflace byla loni v České republice 0,4 procenta, tedy nízká i přes intervenci, kterou na podzim roku 2013 provedla ČNB, uvádí Komise. Míra inflace se dál snížila na konci loňského roku, především v důsledku poklesu cen ropy. Ten má dál trvat a spolu s poklesem cen dalších komodit bude mít na inflaci vliv i v letošním roce. Letos by podle Komise měla být inflace 0,4 procenta, pro příští rok očekává její růst na 1,4 procenta.
Odhad růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie Komise mírně zlepšila. Ve své předpovědi pro Unii jako celek odhadla růst HDP o 1,8 procenta, pro země platící eurem pak o 1,5 procenta. Míra inflace má zůstat velmi nízká, v EU i v eurozóně má letos činit 0,1 procenta. Na příští rok již Komise počítá s jejím zrychlením na 1,5 procenta.
