Lucemburk – Boj proti poklesu cen není v Evropské unii stále úspěšný. Zářijová čísla o inflaci, která ve čtvrtek zveřejnil Eurostat, jsou nejhorší od podzimu 2009. Meziroční propad cen hlásilo celkem osm zemí, v dalších čtyřech zemích je inflace na nule. Ceny potravin ale mírně rostou, ruské embargo tak ceny dolů podle ekonomů už netlačí.
Největší deflaci neboli pokles cen hlásí stále Bulharsko, kde se ceny snižují už rok. Deflace tu v září činila 1,4 procenta. Kromě toho ceny meziročně klesaly v Řecku (o 1,1 procenta), Maďarsku, Španělsku, Polsku, Itálii, ve Slovinsku a na Slovensku.
Nově do deflace v září spadly Slovensko a Maďarsko, naopak Portugalsko se vrátilo ze srpnového poklesu cen na nulu. V Estonsku, které v srpnu vykázalo deflaci 0,2 procenta, nyní ceny stejným tempem rostly.
Nejvyšší inflaci měli v září v Rumunsku, kde činila 1,8 procenta, ve Finsku (1,5 procenta) a Rakousku (1,4 procenta). Česká inflace 0,8 procenta byla šestou nejvyšší v Unii.
REKLAMA
V celé EU činila meziroční inflace 0,4 procenta, tedy nejméně za posledních pět let – loni se například jednalo o 1,3 procenta. V eurozóně rostly ceny meziročně o 0,3 procenta, zatímco loni to bylo 1,1 procenta.
Sankce za deflaci nemohou
Podle oslovených ekonomů mají největší podíl na slabé inflaci levné energie, konkrétně ropa a pohonné hmoty. „Jejich ceny v eurozóně klesly o 2,3 procenta,“ uvádí analytik skupiny Home Credit Michal Kozub. Stejně tak zlevnily například telekomunikace.
Sankce, kvůli kterým nemohou firmy z EU vyvážet do Ruska ovoce, zeleninu, maso či mléčné výrobky, se na zářijových číslech naopak podle expertů příliš neprojevily. Jak Kozub připomíná, že ceny potravin v eurozóně rostly v září dokonce o 0,3 procenta. „Dopad už fakticky odezněl,“ věří proto analytik.
„Stala se z toho větší mediální bublina, než byla nakonec realita pro spotřebitele. V září se vrátila potravinová inflace,“ souhlasí hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
REKLAMA
Že embargo není hlavním zdrojem problému, si myslí i hlavní ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda. „Tím je nedostatečná poptávka v eurozóně,“ říká. Region podle něj dlouhodobě trpí hospodářskými problémy, nepružností, přebujelým přerozdělováním a vysokou mírou regulace. Všechno toto se podle něj nyní promítá do menších nákupů firem i domácností.
„Jediné, co fakticky drží inflaci výše, jsou ceny služeb,“ dodává Kozub. Podle Eurostatu se zvýšily například ceny v restauracích a kavárnách nebo nájemné.
Pomůže evropský lék?
Evropská centrální banka (ECB) se pokles cen v eurozóně snaží už několik měsíců zkrotit, zatím ale neúspěšně. Podpořit růst cen mají například nízké úrokové sazby. Depozitní sazba je od června dokonce záporná, začátkem září ji banka dále srazila na minus 0,2 procenta.
Zjednodušeně to znamená, že komerční banky musí za ukládání peněz u ECB platit, což je má donutit, aby na penězích „neseděly“ a raději je rozpůjčovaly. Evropští ekonomové totiž doufají, že pokud budou mít domácnosti a podniky více peněz, začnou utrácet a vyšší poptávka způsobí zdražování.
REKLAMA
„Ke zhodnocení stávajících opatření ECB je třeba vyčkat do prosince, kdy proběhne druhé kolo poskytování výhodně úročených úvěrů v rámci programu známého pod zkratkou TLTRO,“ uvádí Kovanda. Pokud na podzim dobře dopadnou zátěžové testy bank v eurozóně, tak je podle něj možné, že se banky přihlásí o mnohem více peněz než v rámci první vlny, která trhy spíše rozčarovala.
„Podle mě však zůstává stále poměrně vysoká pravděpodobnost, že stávající opatření ECB nebudou k nastartování trvalejšího růstu, včetně růstu inflace, stačit,“ dodává ekonom.
„Samotný prezident ECB Mario Draghi opakovaně říkal, že vzhledem k velké rozdílnosti eurozóny je snižování sazeb téměř neúčinné,“ připomíná navíc Sklenář.
Spirálu zatím nevidíme
S deflací ekonomové bojují hlavně ze strachu, že domácnosti a firmy začnou kvůli klesajícím cenám odkládat nákupy. Omezení spotřeby by podle nich mohlo vést k poklesu investic, výroby, mezd, zaměstnanosti a následně opět k nižšímu utrácení – takže by celý „koloběh“ pokračoval ve spirále.
Jak ale říkají experti, které online deník Aktuálně.cz oslovil, žádná ze zemí EU s podobným jevem zatím problém nemá.
Deflace totiž nemusí být špatná v případě, že se země zotavuje z ekonomické krize, osekává zbytečné náklady a snaží se být konkurenceschopnější, jako například Řecko nebo Španělsko. „Fatálně záleží na příčině deflace, a nikoliv na samotném číslu,“ zdůrazňuje Sklenář.
