Ceny letí vzhůru napříč výrobními sektory

Výsledek ukazuje, že česká ekonomika čelí silným vnějším cenovým tlakům. Nicméně zatímco po otevření ekonomik z protipandemických uzavírek ceny v nabídce narůstaly na pozadí oživující poptávky, aktuálně reflektují především dopady války na Ukrajině a nadále komplikovanou situaci ve výrobních řetězcích. Poptávkové tlaky kvůli vysokým cenám a nejistotě oslabují, čímž se snižuje i nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou, což limituje prostor pro další zvyšování marží.

Stejně jako v březnu došlo k dalšímu meziměsíčnímu zdražení u cen energií, i když výrazně méně (o 0,5 %) než v březnu (o 8,6 %). Cenové tlaky ale zesílily v ostatních kategoriích, jako například meziprodukty (o 5,2 % oproti 3,2 %) nebo zboží krátkodobé spotřeby (o 3,2 % po 1,8 %). Nárůst cen byl relativně plošný, citelný byl v chemickém průmyslu nebo ve výrobě kovů i dřeva, což indikuje zvyšování nákladů ve stavebnictví. To se pak odráží přímo i ve spotřebitelských cenách skrze imputované nájemné, které zahrnuje zdražování stavebního materiálu. Vyšší náklady vlastnického bydlení pak tlačí vzhůru jádrovou inflaci, která je očištěna o ceny potravin a energií, a je tak důležitým indikátorem cenových tlaků pro ČNB.

Naopak meziměsíční nepatrné snížení cen zaznamenaly výrobky investiční povahy.

Zdražování se dále projevuje i v potravinářském sektoru. Ceny zemědělských výrobců se oproti březnu zvýšily o 8 %, meziročně o 35,3 %. Proinflační impulz u potravin spotřebitelé ještě pocítí v nastávajících měsících.

Pokračující nárůst výrobních nákladů signalizuje další zdražování pro spotřebitele. Upadající spotřebitelská nálada a obavy z budoucího ekonomického vývoje ale značí, že ochota přijímat zdražování se bude snižovat. Výrobci tak pocítí tlak na marže.
V průměru letos počítáme s růstem cen průmyslových výrobců okolo 22 %. Další překvapivě vyšší měsíční statistika je rizikem ještě vyššího tempa.

Autor: David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank