Neděle 31. května. Svátek má Kamila.

Cena ropy raketově vystřelila. Končí cenová válka?

Vývoj ekonomiky 03.04.2020 | 13:09 0 Komentářů

Jízda ropy na horské dráze nabírá na obrátkách. Zatímco v březnu zkolabovala cena o více než polovinu, včerejší tweet Donalda Trumpa, dle něhož se Saúdská Arábie a Rusko dohodnou na bezprecedentním omezení produkce, následoval rekordní 46% cenový růst. Ten ropa nyní z větší části koriguje návratem pod hranici 30 dolarů za barel, což odráží fakt, že v tuto chvíli není vůbec jisté, kdy, v jakém rozsahu a zda vůbec ke koordinovanému omezení těžby dojde.

Ani jedna z ropných velmocí totiž Trumpova slova nepotvrdila. Saúdové se zmohli na vágní prohlášení, v němž žádají svolání mimořádného jednání producentů a „férovou“ dohodu. Rusové pak dokonce dosažení dohody explicitně odmítli. Ruský prezident Putin prozatím se saúdským protějškem bin Salmanem vůbec nejednal, natož aby byla na stole konkrétní dohoda.

Dle Trumpa by mělo omezení produkce činit rekordních 10-15 mil. barelů denně. To by znamenalo pokles saúdské i ruské těžby na méně než polovinu, tedy těžko představitelné sci-fi vzhledem k jejich kritické závislosti na ropných příjmech. Za připomínku navíc stojí, že ani ne měsíc zpátky Rusko pohřbilo alianci OPEC+ poté, co odmítlo prohloubit vlastní produkční škrty o nicotných 300 tis. barelů denně.

Pokud by tedy mělo dojít na novou dohodu, těžko se tak stane bez existence širší producentské aliance, ve které by chyběly Spojené státy. A právě angažovanost USA, s přehledem největšího producenta ropy na světě, je přitom více než problematická. Přísné antitrustové zákonodárství totiž zakazuje americkým entitám účast na kartelových dohodách a podle zákulisních zpráv ani Bílý dům nemá zájem (ani zákonnou pravomoc) omezovat domácí produkci. Jaká by v takovém případě byla motivace Saúdů a Rusů opětovně subvencovat americké těžaře, kteří extra nízkými cenami ropy trpí nejvíce?

V neposlední řadě existují významné pochyby, zda by i takto rekordní produkční škrty vlastně dokázaly ropný trh v současné situaci stabilizovat. Následkem pandemie koronaviru a striktních karanténních opatření totiž došlo k bezprecedentnímu výpadku ropné poptávky v rozsahu zhruba 25 mil. barelů denně, tedy celé čtvrtiny globální spotřeby. Přebytek ropy na trzích by tak sice byl v důsledku navržených škrtů nižší, avšak stále historicky nevídaný. A to je nakonec hlavní důvod, proč v nejbližších měsících očekávat spíše pokračující tlak na cenu ropy než svižné cenové oživení.

Dominik Rusinko
Analytik ČSOB

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.