Úterý 11. srpna. Svátek má Zuzana.

Celková inflace se vyšplhala na nejvyšší úroveň od října roku 2012

Celková meziroční inflace v listopadu vzrostla nad úroveň pásma, v němž ČNB toleruje odchylky od inflačního cíle. Celková meziroční inflace v listopadu vzrostla z 2,7 % na 3,1 %, když ČNB i trh očekávaly úroveň 2,9 %. Tahounem nárůstu celkové inflace byly především ceny potravin, pravděpodobně ale vzrostla i jádrová inflace.

Celková inflace se vyšplhala na nejvyšší úroveň od října roku 2012.
Na úrovni 3,1 % se celková inflace dostala mimo pásmo tolerovaných odchylek od inflačního cíle: inflační cíl činí 2 % a ČNB standardně toleruje fluktuace cenového růstu v rozmezí plus/mínus jeden procentní bod od uvedené dvouprocentní úrovně.
Jakkoliv listopadová inflace ještě automaticky nevede k závěru, že ČNB zvýší své úrokové sazby, tak rychlejší než očekávaný růst cenové hladiny v české ekonomice znamená, že bankovní rada bude diskutovat možnost zpřísnění měnové politiky velmi vážně.

Tahounem listopadového nárůstu celkové meziroční inflace byly především ceny potravin.
Mouka, cukr, maso, ovoce, zelenina: zrychlení cenového růstu jde v případě potravin napříč širokou škálou.
Další měsíce ukáží, nakolik znamenal listopad spíše jen výkyv cen potravin anebo nakolik jde o signál dlouhodobějšího zrychlení cenového růstu v této velmi podstatné položce spotřebního koše.

Cenový růst ale zrychlil také u několika položek spadajících do tzv. jádrové inflace: například u bytového vybavení, ale také v oddíle rekreace a kultura.
Jádrová inflace je ukazatel, jenž se snaží mapovat vývoj inflačních tlaků spojených s poptávkou a s celkovým výkonem ekonomiky.
V září a říjnu činila meziroční jádrová inflace shodně 2,6 %, v případě listopadu se zřejmě mírně zvýšila – přesný údaj o jádrové inflaci zveřejní během dneška centrální banka.
ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu očekávala pro celé závěrečné čtvrtletí letošního roku pokles jádrové inflace na 2,4 %, když v letošním třetím čtvrtletí činil průměr jádrové inflace 2,7 %.
Jádrová inflace tak míří nad prognózu centrální banky, což je pro úvahy o nastavení měnové politiky velmi podstatný faktor.

Celková inflace by dle prognózy ČNB měla v závěrečném čtvrtletí činit 2,9 % a mírně tak vzrůst z úrovně 2,8 %, vykázané ve třetím kvartále.

Za celý rok 2019 bude průměrná inflace s největší pravděpodobností činit 2,8 %, v roce 2020 se může držet nad úrovní 2,5 %.
ČNB tak čelí perspektivě, že se inflace bude i v roce 2020 držet nad inflačním cílem: s tím sice listopadová prognóza centrální banky počítá, údaj za listopad ale jednoznačně hlásí vyšší cenový růst, než se čekalo.
I nadále si myslím, že ČNB v prosinci ponechá své úroky beze změny, debata o jejich zvýšení ale může být hodně ostrá.

Rizika ve světové ekonomice jsou stále vychýlena protiinflačním směrem, koruna je v letošním závěrečném čtvrtletní mírně silnější, než co ČNB předpokládala.
Navíc, růst českého HDP, spotřeby domácností i mezd byly ve třetím čtvrtletí o něco slabší, než ČNB předpokládala.
Tyto argumenty zřejmě i nadále povedou většinu bankovní rady k opatrnosti a tedy k ponechání úrokových sazeb na jejich stávající úrovni, jež v případě repo sazby činí 2,00 %.
Stabilitu úroků vnímám pro prosincové zasedání bankovní rady i nadále jako nejpravděpodobnější scénář.
Pokud se ale cenový růst nezklidní a pokud se zároveň zmírní nejistoty spojené s obchodními válkami a brexitem, tak otázka zvýšení úroků ČNB bude v roce 2020 mnohem relevantnější, než se dosud mohlo zdát.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.