Čtvrtek 21. června. Svátek má Alois.

Čeká nás nezájem a pesimismus

Na pozadí protahované nejistoty o budoucnosti Řecka či dalších předlužených zemí eurozóny nebude asi o domácí ekonomické údaje patřičný zájem. Problém je i v tom, že v následujících dnech se dozvíme především domácí ekonomické údaje pocházející z letošního srpna, kdy se po nepříznivých datech z americké ekonomiky (a vzhledem k rostoucím obavám z případné insolvence některých evropských vlád) v podstatě začala vzdouvat momentální vlna averze a pesimismu (makroekonomický komentář hlavního ekonoma ING Bank, Vojtěcha Bendy).

Pokračující zhoršování ekonomické důvěry podniků (ať již v případě PMI či průzkumu ČSÚ) signalizují další oslabovaní růstu průmyslové produkce. Českou průmyslovou výrobu od ekonomického oživení v polovině roku 2009 v podstatě živila jen zahraniční poptávka, zatímco domácí poptávka zůstávala v útlumu, především díky slabé soukromé a vládní spotřebě.

Poměrně dobrý směr vývoje pro nejbližší měsíce nám dává vývoj nových průmyslových zakázek. Zakázky pro domácí poptávku, setrvávající pod loňskou úrovní, nejsou překvapením a signalizují, že domácí poptávka ekonomickou aktivitu nadále brzdí. Varující je však částečné zpomalení růstu nových zakázek ze zahraničních trhů, které naznačují, že exporty, hlavní a jediná opora ekonomického růstu (vedle investic do zásob) ve druhé polovině roku, zpomalují také. Proto bude velká pozornost věnována srpnovým číslům ze zahraničního obchodu.

Tempo exportů a průmyslové produkce by však mohlo paradoxně vykázat za srpen mírné zrychlení dynamiky, díky vyššímu počtu pracovních dní. Avšak nové informace o poklesu maloobchodních tržeb v eurozóně a prohlubujícím se podnikatelském sentimetu v Německu (trhy sledují především klesající hodnoty indexů důvěry Ifo a ZEW) signalizují, že tempo růstu exportů a exportně-orientované domácí průmyslové výroby bude do konce roku dále přibržďovat.

Maloobchodní tržby s růstem blízko nuly nejspíš potvrdí i nadále utlumenou soukromou spotřebu, která nevytváří žádné inflační tlaky. Cenový růst tak tedy pravděpodobně zůstal v září nadále umírněný, těsně pod 2 procentním středem inflačního cíle ČNB.

Vývoj kurzu koruny však nadále bude spíše ovlivňován vývojem v zahraničí. Investoři se po počáteční bezmezné víře v neporazitelnost koruny uvědomili, že síla české exportně orientované ekonomiky stojí a padá s výkonností eurozóny. Nejistota ohledně vývoje dluhové krize bude v nejbližších měsících pravděpodobně držet korunu na současných slabších úrovních, což by však mohlo mírně kompenzovat českým výrobcům slabší zahraniční poptávku a pro ČNB znamená slabší koruna menší riziko případných desinflačních tlaků.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.