Bydlení, jídlo, doprava. Jak mizí peníze českých domácností

Praha – Největší část peněz dává průměrná česká domácnost na bydlení. Nájem, voda či energie jí zaberou 21,5 procenta výdajů. Pokud domácnost utrácela veškeré své měsíční příjmy, jednalo by se o zhruba 6 180 korun měsíčně. Oproti roku 2013 se nicméně podíl bydlení na celkových výdajích domácností mírně snížil (o 0,7 procentního bodu).

Vyplývá to z Analýzy vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014, kterou zpracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí a ve středu ji vzala na vědomí vláda. Část týkající se výdajů domácností vychází z dat Českého statistického úřadu.

Průměrné spotřební výdaje domácností v roce 2014:

Zdroj dat: ČSÚ

Rozdíly jsou vidět při rozdělení domácností do různých skupin. Například důchodcům zaberou výdaje související s bydlením zhruba 28 procent příjmů, u domácností zaměstnanců žijících s dětmi je to 17,6 procenta.

Podíl potravin klesá

Druhou nejdůležitější položkou výdajů průměrné tuzemské domácnosti jsou potraviny a nealkoholické nápoje. Jde na ně 20,3 procenta výdajů. Jestliže by domácnost utrácela své veškeré příjmy, jednalo by se o 5 835 korun.

Větší část výdajů dají za potraviny či nápoje důchodci, kteří nežijí s žádnými ekonomicky aktivními osobami –  24,2 procenta. V domácnostech, kde žijí zaměstnanci bez dětí, naopak stačí na nákup jídla či pití jen 18,3 procenta peněz.

Třetím nejvýznamnějším výdajem je doprava, na kterou Češi dávají v průměru 10,5 procenta celkových měsíčních nákladů. Do této kategorie patří nákup pohonných hmot, výdaje na hromadnou dopravu, pořizování automobilů, motorek či jízdních kol, náhradních dílů, údržba a opravy. V tomto případě utrácejí více domácnosti zaměstnanců, ať už s dětmi či bez nich, zatímco důchodci dají za dopravu jen 7,1 procenta svých výdajů.

Výdaje za služby rostou

Podíl služeb na výdajích domácností se z dlouhodobého pohledu zvýšil téměř dvojnásobně, ukazují data ČSÚ. V roce 1989 dávali lidé 33,9 procenta svých peněz na nákup potravin, nápojů či na veřejné stravování, zatímco na služby šlo celkově jen 17,8 procenta výdajů.

Proč lidé dávají na služby stále větší část svých peněz? Důvodem není pouze jejich zdražení v posledních 25 letech. Řada služeb po roce 1989 teprve vznikla. „Jde například o internet a mobilní telefony. Před dvaceti lety bylo také takřka nemyslitelné, aby existovaly služby typu úklid bytu nebo hodinový řemeslník,“ připomíná analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.

Naopak potraviny relativně zlevnily například díky tomu, že se česká ekonomika otevřela zahraniční konkurenci, což vedlo k poklesu cen. „Zemědělství je nyní efektivnější, podíl zaměstnanců pracujících v tomto sektoru se snížil. Oproti roku 1989 se zde objevily dotace například z EU, ale i různé kvóty,“ dodává Kozub.

V uplynulých pětadvaceti letech se několikrát potvrdilo, že se podíl potravin a nápojů na celkových výdajích mění hlavně s cenami. „Například v roce 2008 při vysokých cenách potravinářských komodit na světových trzích stouply ceny potravin v Česku meziročně o 8,1 procenta. V letech 2012 dosáhla inflace u potravin nad sedm procent, v roce 2013 pak činila 4,9 procenta,“ říká analytička ČSÚ Drahomíra Dubská.

Pomohly vyšší příjmy

Celkové výdaje na takzvanou konečnou spotřebu domácností se v roce 2014 podle ČSÚ meziročně zvýšily o 1,7 procenta.

Více utrácet umožnily hlavně vyšší příjmy domácností, které meziročně vzrostly o 1,6 procenta na 28 744 korun. Do příjmů se zahrnují mzdy či platy, příjmy z podnikání či majetku, sociální dávky, starobní důchody, ale také například přijaté půjčky, stipendia či zděděné prostředky.

Ne v každé domácnosti ale měli příjmy všichni její členové. Ve výsledku tak na jednoho člena připadalo v průměru 12 912 korun (o 371 korun více než v roce 2013).

Čisté peněžní příjmy domácností:

Zdroje dat: ČSÚ