Sofia – Bulharsko znárodní banku Corporate Commercial Bank (CCB), pokud jednání s akcionáři o podpoře tohoto problémového finančního domu skončí neúspěchem. Uvedl to podle agentury Reuters bulharský ministr financí Petar Čobanov.
CCB je čtvrtou největší bankou v zemi. Od pátku je v režimu zvláštního dohledu nařízeného centrální bankou.
Čobanov dnes sdělil, že akcionáři budou mít příležitost poskytnout CCB prostředky, které banka potřebuje poté, co z ní střadatelé masivně vybírali vklady. Pokud se to nezdaří, je vláda připravena poskytnout CCB finanční injekci prostřednictvím bulharské rozvojové banky a fondu pojištění vkladů, které provozuje stát. Do 21. července, kdy se má CCB znovu otevřít, Sofia banku může znárodnit.
„Cílem je ozdravit bankovní skupinu a zajistit, aby vkladatelé dostali své prostředky v plné výši,“ uvedl také ministr.
REKLAMA
Cvetan Vasilev odmítá pochybení
Střadatelé začali vybírat vklady v reakci na mediální zprávy o podezřelých transakcích týkajících se banky a jejího největšího akcionáře. Centrální banka kvůli tomu nad CCB převzala kontrolu, zmrazila její operace a nařídila kontrolu aktiv a závazků banky. Banka i její hlavní investor Cvetan Vasilev jakákoli pochybení popřeli.
Bulharská centrální banka o víkendu sdělila, že Sofia je připravena banku zachránit prostřednictvím navýšení kapitálu a ztrát akcionářů. Vláda je rovněž připravena poskytnout kapitálovou injekci dceřiné firmě, kterou CCB koupila od francouzské Crédit Agricole a kterou rovněž převzala pod dohled centrální banka. Zatím není jasné, kolik kapitálu bude Corporate Commercial Bank a její dceřiná společnost potřebovat.
První záchrana po finanční krizi
Centrální banka nyní chystá odpisy kapitálu akcionářů a zrušení jejich práv, jak jí umožňuje zákon. Hlavními akcionáři CCB jsou Vasilev, který má něco přes polovinu společnosti, investiční fond Ománu s téměř 30 procenty a ruská VTB Asset Management se skoro desetinovým podílem.
Případ Corporate Commercial Bank je první záchranou bulharské banky po finanční krizi, která donutila státy EU napumpovat více než pět bilionů eur (137,2 bilionu korun) do problémových bank, včetně španělské Bankie, irských AIB a Permanent TSB, britské Royal Bank of Scotland a čtyř největších řeckých bank.
