V současnosti již prakticky neexistuje ve výrobním programu automobilek vůz, který by nebyl vybaven alespoň jedním airbagem. I u malých a relativně levných vozů už jsou obvykle standardem čtyři airbagy, u vozů středních třídy minimálně šest.
Přitom skutečná éra sériově vyráběných airgagů začala teprve před třiceti lety, kdy z výrobní linky v Sindelfingenu sjela limuzína Mercedes-Benz třídy S.
Airbagy se sice objevily již o několik let dříve v některých modelech amerických automobilek (například Cjevrolet Impala), jenže o ně nebyl zájem. Hlavně poté, co se v jednom z vozů z tisícové ověřovací série zabilo kvůli airbagu na sedačce spolujezdce nepřipoutané dítě. V USA tehdy měly airbagy v podstatě nahradit funkci bezpečnostního pásu. (Dodnes se tam airbagy nafukují jinou rychlostí než v Evropě. Primárně se totiž počítá s tím, že do něho bude padat nepřipoutaný člověk). 1
Mercedes-Benz proto svůj systém vyvíjel tak, aby fungoval ve spolupráci s bezpečnostními pásy. K těm přimontoval systém zajišťující jejich přitažení k tělu člověka v případě nárazu vozidla. Na přípravě výroby se pracovalo stěží uvěřitelných třináct let.
