Úterý 15. října. Svátek má Tereza.

BIG EXPERT: Padne 26 korun za euro?

Sázka na silnější korunu byla těsně před a po ukončení kurzového závazku České národní banky jednou z nejoblíbenějších. Kurz domácí měny od té doby sice zpevnil, avšak ne o tolik, kolik mnozí ekonomové, analytici či samotná ČNB předpovídali. Jak by se koruna mohla vyvíjet v příštích dnech? Padne psychologická hranice 26 korun za euro?

V první polovině letošního roku se koruna vůči euru pohybovala v relativně širokém pásmu zhruba 40 haléřů. Na konci června, po dosažení letošních nejsilnějších hodnot, lehce nad hranicí 25,40 za euro, za nimiž stálo zejména sílící euro vůči dolaru, však došlo k odrazu. Výsledkem byla naopak nejslabší úroveň roku kolem 25,95 za euro. V poslední době jsme pak svědky mírné korekce, v jejímž rámci se kurz drží nad hranicí 25,80 EURCZK.

Jaké fundamenty vstupují do kurzu koruny? Nejjednodušší je rozdělení na domácí a zahraniční.

Zaměříme-li se na domácí faktory, čísla přicházející z české ekonomiky, zejména ve srovnání s evropskými, vyznívají relativně pozitivně. Ekonomika roste v komparaci například s rokem 2017 sice pomaleji, avšak stále si udržuje solidní expanzi. Trh práce zůstává napjatý a mzdy vykazují robustní tempo růstu. Poslední data ze sektoru průmyslu, tj. z letních měsíců, je třeba brát s rezervou, zejména vinou celozávodních dovolených, nejistotu zde navíc umocňují předstihové indikátory. Celkově je ale kondice domácích průmyslníků lepší než například v Německu. Potvrzuje to výroba aut podporující expanzi exportu. A nakonec, červencový deficit běžného účtu potvrdil silný odliv dividend, z pohledu kurzu koruny ale může být pozitivní výhled jeho celkového přebytku pro letošní rok.

Co se týče inflace, nacházíme se těsně pod horní hranicí tolerančního pásma ČNB. Silnou složkou je v tomto směru jádrová inflace. Mezi hlavní proinflační tlaky domácí ekonomiky patří růst mezd či slabší kurz koruny. Z tohoto titulu lze říci, že vnitřní faktory podporují možnost zvýšení sazeb ČNB. Na to ale podle nás, a jak naznačily nedávné komentáře členů bankovní rady, letos nedojde. A to vinou vnějších faktorů.

Právě vnější prostředí je zdrojem protiinflačních tlaků. ČNB na svém červencovém zasedání konkrétně zmínila riziko výraznějšího zpomalení růstu poptávky hlavních zahraničních partnerů. Mezi nejistoty pak patří dopady sílícího protekcionismu a trvající hrozba brexitu bez dohody. Budou to tedy vnější faktory, které udrží domácí sazby na stabilních úrovních. Zde se tak koruna podpory zřejmě nedočká, a to i přes úrokový diferenciál, který by vinou snižování sazeb v zahraničí mohl ještě o něco vzrůst.

Absenci poptávky po korunách signalizuje i vysoká úroveň zajištění domácích exportérů, která se dle dat ČNB nachází na svých maximech od roku 2011. Podobně působí rostoucí zájem podnikatelů o úvěry v cizí měně, například v eurech. Zatímco podíl cizoměnových úvěrů se do roku 2014 držel pod hranicí 20 %, za posledních pět let se toto číslo vyšplhalo na více než 30 %.

Z našeho pohledu tak bude hlavní proměnnou ovlivňující vývoj kurzu zahraniční prostředí, resp. nálada na zahraničních trzích. Koruna je zahraničními investory vnímána jako riziková měna, tudíž ji ovlivňuje naladění ve smyslu risk-on, kdy je averze k riziku nízká, a risk-off, kdy je naopak vysoká, a obchodníci tak sahají po bezpečných přístavech, jako je zlato, státní dluhopisy, v případě měn japonský jen a švýcarský frank.

Uvažujeme-li hlavní fundamenty globálních trhů, od celkového zpomalování globální ekonomiky přes trvající hrozbu obchodních válek až po možnost tvrdého brexitu, v posledních týdnech převažovala rizikově averzní nálada. Vzpruhu sice představovala nedávná akomodace měnové politiky ECB, na kurzu koruny se taková podpora projevila jen krátkodobě. Dopad následujícího zasedání Fedu pak nebyl rovněž nijak výrazný.

Pro domácí měnu bude klíčové další dění v oblasti obchodních sporů. A nejedná se pouze o otázku americko-čínských vztahů, které jsou teď pro investory bodem číslo jedna, ale i o vztah USA s Evropskou unií. V listopadu, vycházíme z dřívějšího posunu této otázky, by mohlo dojít na řešení problému amerického obchodního deficitu s EU, kde by odpovědí ze strany Trumpovy administrativy mohla být cla na evropský automobilový vývoz do USA. Jejich zavedení by poškodilo evropský export. Absence zahraniční poptávky by pak rovněž zatížila české vývozce. V případě kurzu bychom mohli čekat citelné oslabení eura, stejně tak i koruny.

Dalším faktorem je možnost tvrdého brexitu. Dosavadní vývoj sice naznačuje, že jeho pravděpodobnost klesla, na druhou stranu jej stále nelze zcela vyloučit. V neposlední řadě by negativně zapůsobil – opět skrze eurodolar – i citelný propad růstu hlavních obchodních partnerů, zejména Německa, související s oběma výše zmiňovanými rozbuškami.

Mohla by tedy padnout ona psychologická hranice 26,00 za euro? Jak v případě eskalace obchodních sporů s EU, tak i tvrdého brexitu by tato úroveň mohla být minimálně otestována. Kombinace obou faktorů by pak podle nás vedla k větším ztrátám nad sledovanou úroveň. Z hlediska načasování však nemusí jít o scénář nejbližších dní. S blížícím se koncem roku bychom si ale vsadili, že jeho pravděpodobnost vzroste. Potvrzuje to i agentura Bloomberg, dle které pravděpodobnost kurzu koruny nad 25,90 za euro v době za tři měsíce dosahuje bezmála 60 procent.

Jestliže existuje negativní scénář, je třeba představit i ten pozitivní. Ten by zahrnoval odvrácení možnosti tvrdého brexitu, respektive jeho oddálení dále do příštího roku, a uklidnění obchodních sporů. Jednat by se mělo nejen o dosažení dohody, provizorní či finální, mezi USA a Čínou, ale především o nevyhrocení obchodního konfliktu s EU. Tyto pozitivní zprávy by podpořily apetit investorů směrem k riziku, z čehož by nepochybně profitovala koruna posouvající se z našeho nejoptimističtějšího pohledu směrem k pásmu 25,60 až 25,70 za euro. Na citelnější zpevnění bychom si nevsadili.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Jan Berka, Roklen

 

 

Titul

 

Cena

16. 9.

Odhady pro období 1 měsíc Odhad pro období 6 měsíců
 

Atraktivita *)

Odhady **)

koupit/prodat

 

Atraktivita *)

Odhady **)

koupit/prodat

CETV 105,2 42 4/0 25 3/0
PHILIP MORRIS ČR 13 540 33 3/0 42 4/0
VIG 615 33 3/0 33 3/0
PFNONWOVENS 688 25 3/0 25 3/0
KOMERČNÍ BANKA 846,5 17 2/0 33 3/0
ČEZ 525 8 2/1 25 2/0
O2 C.R. 217 8 1/0 0 1/2
AVAST 110 0 1/1 25 3/0
ERSTE GROUP BANK 822,8 0 0/0 17 2/0
MONETA MONEY BANK 74,85 0 2/2 0 2/3
 

Ukazatel

Hodn.

16. 9.

Průměr Odhady**)

růst/pokles

Průměr Odhady**)

Růst/pokles

PRIBOR 3 měsíce 2,14 2,09 1/1 2,07 0/2
PRIBOR 1 rok 2,20 2,23 1/0 2,19 1/1
St. dluhopis 2.50/28 – výnos 0,95 1,65 2/0 1,60 2/0
Kč/USD 23,461 22,64 3/0 22,52 3/0
Kč/EUR 25,880 25,56 3/0 25,46 3/0
 

Ukazatel

Hodn.

13. 9.

Průměr Odhady**)

růst/pokles

Průměr Odhady**)

růst/pokles

PX 1 050,17 1 056 4/3 1 051 4/3
Dow Jones (USA) 27 219,52 26 380 1/6 26 156 2/5
NASDAQ (USA) 8 176,71 7 887 2/5 7 672 2/5
FTSE 100 (Velká Británie) 7 367,46 7 212 1/6 7 192 1/6
DAX (Německo) 12 468,53 11 729 1/6 11 601 2/5
Nikkei 225 (Japonsko) 21 988,29 21 309 1/6 20 956 1/6

 

Poznámky: Uvedené odhady jsou nezávaznými názory investičních odborníků, které se mohou lišit od skutečného vývoje. Za tyto odlišnosti nepřebírají experti ani Kurzy.cz odpovědnost.

*) Atraktivita je vážený průměr doporučení jednotlivých expertů. Dosahuje hodnoty od +100 (rozhodně koupit u všech odhadů) do
-100 (rozhodně prodat u všech odhadů).  **) Koupit/prodat udává počet expertů, kteří doporučují uvedený cenný papír koupit (prodat) s ohledem na očekávaný vývoj v uvedeném období.  **) Růst/pokles udává počet expertů, kteří předpokládají, že daná hodnota v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste (poklesne).

 

Pravidelní účastníci: Michal Chrvala – Jan Němeček / BH Securities – Petr Pelc, Tomáš Pfeiler / CYRRUS – Jan Bureš / Patria – Martin Pecka, Patrik Hudec, Marco Marinucci / Generali Investments CEE, investiční společnost – Libor Stoklásek / GRANT CAPITAL – Jiří Zendulka / Kurzy.cz – Jan Berka, Michal Šoltés / Roklen Holding – Aleš Charvát / UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia – Jaroslav Brychta / X-Trade Brokers

 

Projekt BIG EXPERT organizuje a zpracovává společnost Kurzy.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.