BIG EXPERT – Kde je zakopán řecký pes?

Akciové trhy

Jan Bureš, Poštovní spořitelna

Kde je zakopán řecký pes?

Poslední řecká dohoda je další úlitbou evropské nerozhodnosti. Německo si musí ujasnit, zda chce dál solidárně pomáhat a nebo trestat. Poslední balík nedělá správně ani jedno a odkládá bolestivá rozhodnutí do budoucna.

I když vše půjde jak má, bude Řecko na konci dekády hospodařit s nejvyšším dluhem v eurozóně na 121 % HDP. To je velice slabý výsledek na to, aby Řekům stačil k návratu na trh.  Investoři navíc bývají přísnější na země, které si projdou bankrotem (byť řízeným) a požadují po nich vyšší záruky. Řekové se tak i v optimistickém případě v roce 2020 neobejdou bez kapaček z Bruselu a MMF.

Daleko pravděpodobnější je méně optimistický scénář, ve kterém Řecko pod tíhou současných úspor spadne do hlubší recese a zaznamená výraznější propad daňových příjmů (to ostatně potvrzují i lednová data a skoro 20ti procentní propadu DPH). Negativní scénář realisticky počítá s tím, že by Řekové v roce 2020 měli dluh na 160 % HDP (blízko dnešních úrovní) a potřebovali půjčit až 245 mld. eur na běžný provoz.

Zdá se, že jediný důvod, proč eurozóna dnes ještě s Řeckem tuto hru hraje, je strach z úplného bankrotu Řecka a z jeho odchodu z eurozóny. To je špatně jak pro Řecko, tak pro eurozónu. Měnová unie, jak říká Martin Wolf z Financial Times, těžko může dlouhodobě držet pohromadě jen strachem z toho, že rozchod by všem způsobil velké škody. Silné tří-áčkové země eurozóny – Německo, Nizozemí, Finsko – se musí rozhodnout, zda chtějí Řecku skutečně pomoci postavit se na nohy a zůstat v měnové unii.

Pokud ano, záchranný plán musí mít jinou strukturu, eurozónu to bude stát víc peněz a především trpělivosti. Německo a spol. se musí politicky sžít s představou dlouhodobého Marshallova plánu pro periferie eurozóny, který jim pomůže srovnat krok s tvrdým jádrem. Pokud něco takového nechtějí nebo nedokáží, je na místě stavět proti Řecku a pravděpodobně i Portugalsku  obranný val. Takový, který by umožnil kompletní bankrot, eventuální odchod z eurozóny a zamezil finanční nákaze ve zbytku periferních ekonomik. Ochranný val může být ve finále mnoho-násobně dražší než Marshallův plán, lépe se ale prodá netrpělivým voličům. Rozhodnutí pro jednu ze dvou možných cest nicméně vyžaduje odvahu, která v tuto chvíli evropským špičkám schází.

Zahraniční trhy

Jaroslav Brychta, X-Trade Brokers

Po téměř dvouměsíčním nepřetržitém růstu se americký burzovní index S&P 500 vyhoupl na 1 360b., kde se naposledy pohyboval v polovině roku 2011, kdy finanční trhy drželo nad vodou druhé kolo kvantitativního uvolňování v USA. To skončilo v červenci a odstartovalo výprodej akcií, které během pár srpnových týdnů ztratily téměř 20 % ze své hodnoty.  

Od té doby se však hodně změnilo. Na místo Fedu začala trhy podpírat Evropská centrální banka, která s příchodem nového šéfa na pozici prezidenta odstartovala kvantitativní uvolňování po evropsku. Její bilance se za půl roku zvýšila o 40 % (750 mld. euro) a její další růst nás čeká již v příštím týdnu, kdy ECB spustí druhý obří tendr, s jehož pomocí by měla do evropského bankovního sektoru napumpovat čerstvou tříletou likviditu. Současná euforie na trzích je proto pochopitelná. ECB, jako obří vysavač, z trhu odsává nekvalitní krátký dluh za stovky miliard euro, snižuje krátkodobé sazby a výrazně tak usnadňuje evropským vládám jejich další zadlužování. Státy díky ní nemají problémy s prodejem nového dluhu, výnosy z dluhopisů klesají a nálada na trzích se zlepšuje.   

Bohužel, tak jako již několikrát v minulosti, trhy si s největší pravděpodobností procházejí euforií, která následovala vždy poté, co je centrální banky začaly zaplavovat likviditou. Tentokrát jsme přitom svědky celosvětové měnové expanze, kterou společně s ECB provádí také Bank of England a Bank of Japan. Jak dlouho dobrá nálada na trzích vydrží? Týdny? Měsíce? Těžko říct.  Lze si ale jen obtížně představit, že má současný bezstarostný růst cokoliv společného se skutečným řešením nahromaděných problémů. Trhy si prostě zvykají na ještě levnější peníze, jejichž zlevňování stálo, konec konců, na samém počátku finanční a dluhové krize.

Poznámky: Uvedené odhady jsou nezávaznými názory investičních odborníků, které se mohou lišit od skutečného vývoje. Za tyto odlišnosti nepřebírají experti ani Kurzy.cz odpovědnost.

) Atraktivita je vážený průměr doporučení jednotlivých expertů. Dosahuje hodnoty od +100 (rozhodně koupit u všech odhadů) do –100 (rozhodně prodat u všech odhadů). ) Koupit/prodat udává počet expertů, kteří doporučují uvedený cenný papír koupit (prodat) s ohledem na očekávaný vývoj v uvedeném období.  

) Růst/pokles udává počet expertů, kteří předpokládají, že daná hodnota v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste (poklesne).

Pravidelní účastníci:Michal Chrvala/Active Capital, Ondřej Moravanský/CYRRUS,Martin Pecka,Daniel Kukačka,Patrik Hudec/ČP INVEST investiční společnost,Jan Mach,Milan Nedbálek,Libor Buček/FINANCE Zlín,Karel Kabelka,Miroslav Hlavoň/GRANT CAPITAL, Michal Semotan/J&T BANKA,Roman Skalický,Přemysl Nevlud, Jakub Menšík, Pavel Skořepa, Martina Dušátková/LUTHERUS,Jan Bureš/Poštovní spořitelna, Karol Piovarcsy,Radim Dohnal, John Hardy/Saxo Bank,Dušan Jalový/UniCredit Bank Czech Republic,Jaroslav Brychta,Jaroslav Tupý/X-Trade Brokers

Projekt BIG EXPERT organizuje a zpracovává společnost Kurzy.cz