BIG EXPERT: Co nového v české kotlině?

Předně, současný stav českého hospodářství je stále vysoko nad svým dlouhodobých trendem. Zároveň však ekonomika naráží na své (výrobní) limity, a proto není možné udržet mimořádně robustní růst posledních dvou let. Na druhou stranu, zpomalení neznamená recesi ani zaostávání za dlouhodobým trendem. Za současné situace je pravděpodobné, že po dobu následujících dvou let nebude potřeba téma recese vůbec nastolovat.

Růst průmyslové výroby je vhodný příklad k demonstraci, co zpomalení znamená, a naopak co neznamená. Průměr měsíčních hodnot meziročního růstu průmyslové výroby za roky 2016 a 2017 je 4,7 %. Od začátku letošního roku stejná statistika vykazuje pouze 2,7 % a za poslední 3 měsíce, při plném vědomím, že 3 pozorování není nikterak reprezentativní číslo, dokonce jen 1,8 %. Těžko argumentovat, že průměrný růst 2,7 % je znak výrazných cyklických problémů ekonomiky. Na druhou stranu, v porovnání s roky 2016 a 2017 se pokles zdá být patrný.

Pro srovnání podmínek, v jakých průmysl v roce 2016 operoval, je vhodné připomenout kondici trhu práce. Podíl nezaměstnaných byl v lednu 2016 na úrovni 6,4 %. Průměrný podíl nezaměstnaných za celý rok 2016 pak dosáhl více než 5,5 %. Dnes, kdy podíl nezaměstnaných klesl pod 3 %, je situace odlišná. To potvrzují i data o bariérách růstu firem v průmyslu. Zatímco na začátku roku 2016 vnímalo nedostatek zaměstnanců jako bariéru růstu 12 % firem, v dubnu letošního roku jde již o 35 % – absolutně nejvíce v historii šetření (na přelomu let 2007 a 2008 šlo „pouze“ o 25 %). Za takových podmínek není překvapením, že tempo růstu průmyslové výroby zpomaluje a s ním i růst celé ekonomiky.

Data zveřejněná tento týden jsou konzistentní s představou zpomalující ekonomiky a vyčerpaným trhem práce. Do hry se navíc dostává otázka měnových podmínek. Konfrontace očekávání centrální banky s realitou není lichotivá, ať už jde o inflaci nebo kurz koruny. Nutno podotknout, že rozpor je ovlivněn především zahraničním faktorem, ať už cenou ropy nebo nejistotou panující na finančních trzích. Zároveň bankovní rada ukázala flexibilitu, když jednomyslně rozhodla o zvýšení úrokových sazeb již v červnu, zprávě o inflaci navzdory. I tak se koruna neposunula směrem k silnějším hodnotám. V důsledku slabé reakce domácí měny a výhledově vysoké inflaci někteří ekonomové dokonce vidí jako reálné, že další nárůst sazeb přijde ještě v létě. Pokud by se tak nestalo, podzimní data zasedání bankovní rady (konec září nebo začátek listopadu) jsou již velmi pravděpodobná.  Nejistotou zůstává chování ECB a její příslib čekat se zvyšováním sazeb na léto příštího roku. Za současných podmínek vnímáme existenci šance, že ECB nenechá úrokovou sazbu další rok bez zásahu a svůj příslib poruší. Snížení úrokového diferenciálu by pak ČNB uvolnilo ruce pro další utahování měnových podmínek.

Zatím není na stole důvod, proč bychom se měli aktivně obávat konce pokračujícího růstu tuzemské ekonomiky. Zároveň je ale pravděpodobné, že nejrychlejší tempo růstu máme v tomto hospodářském cyklu za sebou. Vyhlídky na růst HDP za celý rok, ač o poznání slabší než v minulém roce (4,5 %), dosahují více než 3 %, alespoň podle analytiků oslovených ČNB. Nejoptimističtěji tak lze hledět pouze na zpomalené indikátory (například data z trhu práce), které zaostávají za vývojem ekonomiky (HDP). Meziroční růst průměrné mzdy dosáhl svého vrcholu pravděpodobně na přelomu roku, ale dnešní dynamika růstu mezd se stále drží vysoko. Navíc v kombinaci se strukturou tuzemské ekonomiky a trhu práce je možné, že vysoká dynamika mezd bude pokračovat minimálně ve zbytku letošního roku.

Michal Šoltés, ekonom skupiny Roklen

Zahraniční trhy: Uber chce být „klukem, který už nezlobí“ 

Daňové memorandum, které dnes podepsala společnost Uber s ministerstvem financí, je znouzectnost. A také součást budování nové image přepravní firmy jako „kluka, který už nezlobí.“ Nicméně za současných podmínek to bylo jedno z rozumnějších řešení stále intenzivnějšího sporu kolem statusu a podmínek provozování platformy Uber. K podpisu by nedošlo nebýt přelomového verdiktu Soudního dvora Evropské unie ze sklonku loňského roku. Ten rozhodl, že Uber není informačně technologickou společností, ale v podstatě obyčejnou taxislužbou.

Od té doby musí Uber „sekat dobrotu“, neboť už nemůže argumentovat, že povaha jeho podnikání je něčím převratně novým, nač by se tedy měla vztahovat i zbrusu nová pravidla. Uber ruku v ruce tím – a v souvislosti se změnami v nejvyššími managementu – celosvětově mění svoji image. Už není „rebelským startupem“, co je svým způsobem hrdý na to, že narušuje stávající řád, ale usiluje být standardní korporací. Činí tak i s ohledem na své investory, kteří v uplynulých letech s rostoucí nevolí pozorovali sice rychlý, ale až příliš agresivně vnímaný celosvětový vzestup platformy. Zmiňované memorandum je tedy za daných podmínek žádoucím kompromisem, na nějž však Uber vlastně musel přistoupit, chtěl-li dále rozšiřovat své podnikání.

Skutečnost, že společnost bude zatím dobrovolně poskytovat tuzemské finanční správě data o aktivitách řidičů platformy, je základním stavebním kamenem kompromisního řešení. Zlepší se výběr daní od řidičů platformy, což vezme vítr z plachet konkurenci, včetně tradičních taxislužeb, která dosud poukazovala i na to, že šoféři Uberu řádně neplní svoji daňovou povinnost. V některých případech se tak zjevně dělo, což není obhájitelné, ani pokud by Uber měl status informačně technologické firmy, jelikož tak jako tak využívá veřejné komunikace financované právě z daní.

Vstřícný je také krok Uberu ve věci dobrovolného se podrobení EET, která by ovšem pro jeho řidiče tak jako tak platila – a platit bude -, až vstoupí v platnost její třetí vlna, jež se bude vztahovat právě i na řidiče taxi. Náběh třetí vlny EET, k němuž mělo dojít letos v březnu, zrušil svým verdiktem z konce loňského roku Ústavní soud ČR. Vláda pak minulý měsíc schválila novelu zákonu, která řeší náběh třetí a čtvrté vlny EET v nové podobě. Finální podoba dalších vln EET však ještě není definitivní. Část opozice dokonce volá po úplném zrušení EET, které je však nyní nepravděpodobné.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom CYRRUS

Poznámky: Uvedené odhady jsou nezávaznými názory investičních odborníků, které se mohou lišit od skutečného vývoje. Za tyto odlišnosti nepřebírají experti ani Kurzy.cz odpovědnost.

*) Atraktivita je vážený průměr doporučení jednotlivých expertů. Dosahuje hodnoty od +100 (rozhodně koupit u všech odhadů) do –100 (rozhodně prodat u všech odhadů). **) Koupit/prodat udává počet expertů, kteří doporučují uvedený cenný papír koupit (prodat) s ohledem na očekávaný vývoj v uvedeném období. 

**) Růst/pokles udává počet expertů, kteří předpokládají, že daná hodnota v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste (poklesne).

Pravidelní účastníci: Michal Chrvala – Michal Blažek / BH Securities – Jiří Šimara, Tomáš Menčík, Lukáš Kovanda / CYRRUS – Jan Bureš / Patria – Martin Pecka, Patrik Hudec, Marco Marinucci / Generali Investments CEE, investiční společnost – Libor Stoklásek / GRANT CAPITAL – Jan Berka, Michal Šoltés / Roklen Holding – Aleš Charvát / UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia – Jaroslav Brychta / X-Trade Brokers

Projekt BIG EXPERT organizuje a zpracovává společnost Kurzy.cz