BIG EXPERT: A co to euro?

Tématem číslo jedna tohoto týdne je bezesporu politická situace v Itálii. Hrozba předčasných voleb, které mnozí komentátoři ztotožňují s referendem o setrvání země v eurozóně, zažehla obavy ze vzniku nové eurokrize podobné té z roku 2012.

I přesto, že je současná situace oproti tehdejší dosti jiná – stačí si vzpomenout na známý, a nebojím se říci stále platný, výrok guvernéra ECB Maria Draghiho, který před šesti lety uvedl, že centrální banka je připravena udělat cokoli, co bude potřeba pro udržení eurozóny pohromadě a pro záchranu eura – každý, kdo během úterní výprodejní vlny sledoval italská aktiva či euro, nemohl pochybovat o tom, že trh v jejich ceně začal započítávat i rizikovou prémii spojenou právě s budoucností Itálie v rámci evropského bloku. V tuto chvíli sice můžeme říci, že se situace částečně uklidnila, vážnost případných předčasných italských voleb, ať už na ně dojde v červenci, nebo až na podzim, však zůstává nemalá, obzvláště pokud je ve hře ještě lepší výsledek antisystémových stran, než tomu bylo v březnu.

I přesto, že nás na trzích a především v politických kuloárech možná čeká o něco bouřlivější léto, mnozí stratégové stále věří, že Itálie nakonec zůstane součástí eurozóny. Čemu se však zřejmě nevyhneme, je dopad aktuálního dění na vývoj evropské ekonomiky, a to ať už hovoříme o měkkých indikátorech, tak i tvrdých datech. Ekonomické zpomalení starého kontinentu pozorované v posledních měsících tak bude, zdá se, pokračovat, byť ze strany ECB nadále zní hlasy upozorňující, že nejde o změnu trendu solidního a široce rozprostřeného růstu napříč sektory a zeměmi.

A právě s tímto rizikem se dostáváme ke klíčovému katalyzátoru zisků eura ze začátku letošního roku, tedy k Evropské centrální bance a k otázce postupného utahování extrémně akomodativní měnové politiky. Vzhledem k tomu, že Draghi a spol. budou chtít v tomto směru zachovat co nejhladší průběh, aby tak trhy ochránili před jakýmikoli extrémnějšími výkyvy, z debaty o konci QE můžeme, alespoň dle našich očekávání, vyřadit náhlý jednorázový konec oznámený v září (s účinností od října). Tím pádem se dostáváme k pozvolnějšímu utahování (současný měsíční objem 30 miliard euro v nákupech vybraných aktiv bude snížen, řekněme, na 15 miliard), jehož délka trvání zřejmě přesáhne již zmiňovaný měsíc a dostane se minimálně na konec letošního roku (s otevřeným koncem získá centrální banka možnost prodloužení QE do roku 2019).

Nejbližší termín zasedání Rady guvernérů je v polovině června. Sice nečekáme, že by guvernér Draghi již tak brzy představil jasný plán utahování měnové politiky, co by ale mohl naznačit, je právě jeho pozvolný průběh neboli tzv. tapering. Detailů se tudíž dočkáme dle našeho názoru až v září, kdy bude mít ECB k dispozici nejen dostatek dat, včetně aktualizované prognózy, ve které by již mělo být obsaženo, zda se evropská ekonomika potýká pouze se zpomalením, nebo naopak se změnou trendu (přiznáváme, že tato druhá varianta by scénář konce QE mohla ve výsledku posunout až do roku 2019), k dispozici bude rovněž i o něco jasnější situace kolem dění v Itálii.

A co z toho vyplývá pro euro? V nastávajících dnech – pokud se Hnutí pěti hvězd a Liga severu neshodnou na novém kandidátovi na post ministra financí, kterého by italský prezident akceptoval – můžeme očekávat především vyšší volatilitu, ve hře je stále i případná slovní intervence ze strany představitelů ECB. Ostře sledovanou událostí bude každopádně 14. červen, kdy proběhne již zmiňované zasedání Rady guvernérů ECB. Během něj však nečekáme žádné klíčové změny politiky, byť členka Výkonné rady ECB Sabine Lautenschlägerová tento týden prohlásila, že „červen by se mohl stát měsícem, kdy by mohlo být rozhodnuto o postupném ukončení nákupů aktiv do konce roku“. V rámci těchto slov je dle našeho názoru klíčové ono „postupné“, jelikož právě to je směr, kterým se bude ECB v závěru roku ubírat a který by měl nakonec stát za posunem eura zpět na silnější pozice oproti těm současným.

Jan Berka, Roklen24

Měny, úrokové míry

Hlavní událostí uplynulého týdne na finančních trzích byla jednoznačně prohlubující se politická krize v Itálii. Po té co italský prezident odmítl jmenovat ministrem financí euroskeptika P. Savonu, vzrostla pravděpodobnost předčasných voleb. Toho se finanční trhy obávají, neboť v nových volbách by pravděpodobně populistické a protievropské strany získaly ještě více hlasů, což by byla pro eurozónu špatná zpráva.

Výše uvedené obavy investorů se mimo jiné dotkly i české koruny, která podobně jako ostatní trhy z regionu střední Evropy byla pod prodejním tlakem. Za tímto vývojem stojí jednoznačně negativní sentiment vůči všem rizikovým aktivům. Přičemž v našem regionu utrpěla největší ztráty právě česká koruna. Hodnota domácí měny postupně propadla až na úroveň 25,94 CZK/EUR. To znamená, že od poloviny dubna koruna oslabila o více než 2,5 %.

Květnová prognóza ČNB přitom operuje s průměrným kurzem koruny vůči euru ve výši 25,20. Vzhledem k tomu, že z pohledu ČNB mělo být posilování koruny jedním z hlavních kanálů zpřísňování měnové politiky, je jasné, že se vrací do hry až dvě zvýšení sazeb ještě v letošním roce. Posun směrem k dřívějšímu růstu úroků je tak reflexí vývoje koruny, jež od počátku února není schopna posílit a je téměř jisté, že za prognózou ČNB bude zaostávat i nadále. Navíc tento trend bude v nadcházejících měsících ještě umocněn zvýšeným odlivem dividend do zahraničí.

Martin Pecka, Generali Investments CEE, investiční společnost

Poznámky: Uvedené odhady jsou nezávaznými názory investičních odborníků, které se mohou lišit od skutečného vývoje. Za tyto odlišnosti nepřebírají experti ani Kurzy.cz odpovědnost.

*) Atraktivita je vážený průměr doporučení jednotlivých expertů. Dosahuje hodnoty od +100 (rozhodně koupit u všech odhadů) do –100 (rozhodně prodat u všech odhadů). **) Koupit/prodat udává počet expertů, kteří doporučují uvedený cenný papír koupit (prodat) s ohledem na očekávaný vývoj v uvedeném období. 

**) Růst/pokles udává počet expertů, kteří předpokládají, že daná hodnota v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste (poklesne).

Pravidelní účastníci: Michal Chrvala – Michal Blažek / BH Securities – Jiří Šimara, Tomáš Menčík, Lukáš Kovanda / CYRRUS – Jan Bureš / Patria – Martin Pecka, Patrik Hudec, Marco Marinucci / Generali Investments CEE, investiční společnost – Libor Stoklásek / GRANT CAPITAL – Jan Berka, Michal Šoltés / Roklen Holding – Aleš Charvát / UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia – Jaroslav Brychta / X-Trade Brokers

Projekt BIG EXPERT organizuje a zpracovává společnost Kurzy.cz