Středa 24. února. Svátek má Matěj.

Anton Marcinčin o krizi v zemích střední Evropy

Anton Marcinčin, který se ve světové bance podílí na projektech pro Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko, Lotyšsko a Českou republiku, mluvil o kanálech vlivu krize na hospodářství středoevropských zemí, a také o Slovensku, jeho hospodářství a možných problémech při přechodu na euro v dobách krize.

Marcinčin začal optimisticky, když přišel s tím, že při pohledu na stránky centrálních bank ve střední Evropě krize vlastně není. Co se týče zemí přistupujících do EU, je krize v podstatě jevem, který pomůže dostat růst ekonomik (kterým už hrozilo přehřívání) do reálných a dlouhodobě udržitelných čísel (snad kromě pobaltských zemí, kterých se krize dotkla skutečně výrazně). Propad by neměl být nijako tragický, růst ekonomiky ČR ve výši 2 až 3 % je úplně normální, SR se také bude držet mírně nad průměrem EU. Už jen to, že růst by měl pokračovat, je dobrou zprávou.

Jsou zde ale také problémy, jako například v Maďarsku, kde je největším problémem zadluženost domácností a zároveň skutečnost, že většina dluhu byla v cizích měnách.

Země středoevropského regionu by měly usnadnit podmínky pro podnikání. Jako příklad může podle Marcinčina sloužit Slovensko, kde zavedení rovné daně už nenásledovalo slibované zrušení značné části daňových úřadů. Problémem jsou ale například sociální dávky a způsob jejich výběru, kdy u běžných lidí prakticky nedochází k úspoře na daních, ale přeplácení na sociálních platbách.

Co se týče finančního sektoru, ten už nezosobňuje důvěru, jako tomu bylo v minulosti. Situace se jakoby vrátila o patnáct let, kdy podniky neměly dostatek peněz, které jim banky nechtěli půjčit, ale banky zase neměly dost dobrých projektů, do nichž by investovaly prostředky.

Marcinčin také reagoval na snahy o jednotný přístup řešení krize v EU. Zejména důvody, které mluví o tom, že i v USA se přijal jednotný plán, jsou nesmyslné. Žádné řešení navíc zatím nebylo přijato, času je ale pravděpodobně dost, jelikož nás krize zasáhne asi až ve druhé polovině příštího roku.

Jedním z pozitivních dopadů současné krize může být rozhýbání se a posunutí se vpřed při schvalování reforem, které se netýkají pouze České republiky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.