Praha – Jen v málokteré oblasti se v Česku od roku 1989 změnilo tak málo jako v péči o děti, které nemohou vyrůstat ve vlastní rodině.
Na 20 tisíc dětí stále zůstává v dětských domovech a dalších ústavních zařízeních, které jim přes veškerou snahu nemohou zajistit prostředí, jaké by potřebovaly.
A největší příčiny tohoto stavu? „Chybí preventivní i následná sociální práce s rodinou, v České republice nemáme dostatečný počet terénních sociálních pracovnic. Velkým problémem je, že jakmile se dítě jednou ocitne v ústavním zařízení, má jen malou šanci, že se dostane zpět do vlastní či náhradní rodiny. Čím je pak dítě starší, tím jeho vyhlídky na život v rodině klesají,“ říká Hana Šilhánová, ředitelka Nadace rozvoje občanské společnosti.
Na tom, co neradostnou situaci způsobuje, se nadace, působící v oblasti péče o děti, shodují.
