Analýzy ze Spořky: Navýšení minimální mzdy a jemné ladění sazeb ČNB

Nejspíš dojde (podobně jako se to nejspíš stalo vždy v v posledních několika letech) ke snížení části mezd vyplácené v příslušných odvětvích (ubytování, stravování apod.) „do kapsy“ a k navýšení části vyplácené oficiálně. To zlepší příjmy veřejných rozpočtů skrze daň z příjmů a sociální odvody (státní rozpočet na rok 2020 počítá s růstem minimální mzdy jen ve výši 5,7 %, takže pro ministryni Schillerovou je schválený růst minimální mzdy příjemným překvapením) a ve stejném rozsahu zdraží podnikání v dotčených odvětvích.

Minimální mzda a její meziroční růst (MPSV, vlastní výpočet)

Guvernér Rusnok se nebrání jemnému ladění sazeb

^REKLAMA

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok na včerejší konferenci věnované pojišťovnictví prohlásil, že prozatím nadále preferuje stabilitu úrokových sazeb. Nebrání se prý však debatě o postupu bližším poslední prognóze ČNB, tedy o zvýšení sazeb následovanému po několika měsících snížení.

Postup, kdy se předem počítá s protisměrným pohybem měnověpolitických sazeb během poměrně krátké doby, se často označuje jako „jemné ladění měnové politiky“. Tento postup má řadu odpůrců poukazujících především na to, že tváří v tvář výrazným nejistotám ohledně skutečného stavu ekonomiky a skutečných dopadů měnové politiky nemá podobné krátkodobé „kvedlání“ se sazbami valný smysl a do finančního systému pouze vnáší zbytečnou nestabilitu.

Je ovšem samozřejmě otázka, jak dlouhé má období mezi protisměrnými posuny sazeb konkrétně být, aby podle zmíněných kritiků měly tyto posuny smysl. Aktuální prognóza ČNB čeká/navrhuje během jednoho čtvrtletí růst 3M priboru o 0,4pb a následně během dalších dvou čtvrtletí jeho pokles zpět na nynější úroveň:

Prognóza 3M priboru (ČNB, %)

^REKLAMA

Michal Skořepa
Ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy