Ameriku trápí eurokrize, ale levnější benzin je příjemným vedlejším efektem

V tomto ohledu mohou být dnes odpoledne zveřejňované údaje o zakázkách na zboží dlouhodobé spotřeby (jež jsou částečným proxy indikátorem investic v HDP) jedním z prvních poselství o tom, že se reálné ekonomice i v USA skutečně přestává dařit.
 
Amerika tedy evidentně není imunní vůči recesi a finanční krizi, jež trápí eurozónu, resp. také vůči hospodářskému zpomalení, které se odehrává v Číně a některých dalších částech Asie. Přesto bychom americkou ekonomiku neodepisovali a není to jen proto, že má v zádech centrální banku, která je schopna udělat i nemožné, aby “zařídila” oživení. Jistou nadějí pro největší ekonomiku světa představují ceny ropy, které ve druhém kvartále poklesly v průměru oproti prvnímu čtvrtletí o více než 10 %, přičemž pokud bychom brali pouze konce čtvrtletí, tak je propad cen fakticky dvojnásobný. Nižší cena ropy a potažmo nižší ceny pohonných hmot mají na spotřebitele stejný dopad jako daňové škrty.

Americká ekonomika přitom stojí na domácí spotřebě, takže pokud ještě nějaký ten měsíc vydrží ceny ropy tam kde jsou dnes, mohou se americké domácnosti cítit reálně bohatší. To by se mohlo projevit ve vyšší reálné spotřebě, která by povzbudila i celkový růst. V případě trvalejšího propadu cen ropy, resp. cen benzínu (v řádu 10–15 %) by americký růst mohl (za jinak stejných okolností) zrychlit i několik desetinek, což by fakticky kompenzovalo přímé ztráty ze slabšího výkonu eurozóny.
 
Pro eurozónu i pro českou ekonomiku takové počty neplatí a nejen proto, že váha spotřebitele v těchto ekonomikách není tak výrazná jako v případě té americké. Na vině je silný dolar, který fakticky požral většinu pozitivních efektů cenového propadu ropy a benzínu. Eurové, resp. korunové ceny ropy benzínu jsou totiž jen o několik procent níže než kolik činí před dvěma měsíci dosažená historická maxima.

Jan Čermák, analytik ČSOB