Ba co více, v závětří se již rýsuje větší hrozba, kterak ekonomice vstřelit daleko důležitější vlastní gól, a tou je žonglování s dluhovým stropem federální vlády, jehož nenavýšení může vládu USA přinutit selektivně neproplácet některé platby.
S výjimkou oslabujícího dolaru, který spíše slábne na úkor zisků eura (dopad Itálie a ECB), je prozatímní reakce globálních trhů na politický vývoj v USA velmi umírněná. Je to dáno tím, že základní scénář trhů stále počítá s tím, že uzavření některých (nedůležitých) úřadů bude trvat pouze několik dnů, což se na ekonomice projeví jen neznatelně. V praxi by americký růst v posledním čtvrtletí roku mohl zpomalit o 0,1–0,3 % procentního bodu, přičemž se všeobecně počítá s tím, že tyto ztráty by byly “smazány” v prvním kvartále roku 2014.
Dramaticky jiná situace ovšem může nastat, pokud se do hry dostane scénář, kdy začneme zvažovat variantu, že Spojené státy nebudou schopny emitovat nový dluh, neboť federální dluh narazí do stropu, jenž je stanoven zákonem (16,7 biliónu dolarů). V takovém případě by fakticky okamžitě muselo dojít k vyrovnání federálního rozpočtu, který je stále ve schodku na úrovni 6,5 % HDP, přičemž je jasné, že aby se tak mohlo stát, musela by vláda přestat vyplácet některé zákonem dané dávky (např. zdravotní a sociální pojištění atd.). V takovém případě by se růst okamžitě proměnil v pokles a ztráty na ekonomickém výstupu by se počítaly v řádu jednotek procent HDP.
Takový (katastrofický) scénář by finanční trhy vstřebaly opravdu těžko. Stačí vzpomenout na podobnou příhodu z léta 2011, kdy flirtování USA s nenavýšením dluhového stropu stálo americké akcie téměř 20 %, a výnos desetiletého dluhopisu se za měsíc zhroutil z 3 % na 2 %.
Jan Čermák, analytik ČSOB
REKLAMA
