Okolnosti na globálních finančních trzích však již čtyři roky nejsou normální a tak již ani nepřekvapí, že výborné výsledky z trhu práce největší ekonomiky světa přivodí jen mizivou reakci. Vysvětlení tohoto zvláštního chování trhů spočívá v tom, že souběžně s tím, jak se vylepšují americké fundamenty, se i rozšiřuje seznam globálních rizikových faktorů. Posuďte sami:
● napětí v evropském finančním sektoru nepolevuje spíše naopak. Důvodem je velmi nepovedený pokus italské banky Unicredit upsat kapitál a vylepšit si tak kapitálovou přiměřenost;
● Francie i záchranný fond EFSF včera sice upsaly své dluhopisy, nicméně poptávka nebyla nijak závratná. Výsledkem je, že výnosy vládních dluhopisů zranitelných zemí eurozóny (včetně Itálie a Španělska) opět výrazně rostou;
● vlastní problém má i region střední Evropy. Maďarská vláda vykopala s MMF a EU válečnou sekeru v nejméně vhodnou dobu, kdy oběma institucím má splatit okolo 4,6 mld. euro. Ty Orbánova vláda nemá a tak počítala, že se s MMF/EU dohodne na nové půjčce. Přijetí nové kontroverzní ústavy a vše co s tím souvisí ovšem zhoršilo vztahy Budapešti s Bruselem natolik, že nová půjčka je zatím v nedohlednu. Obětí takového scénáře je pak nejen forint a maďarské vládní dluhopisy, ale ostatní aktiva v regionu;
● Na trh s ropou opět vstupuje fenomén přirážky za vyšší geopolitické riziko. To generuje nejen kauza se sankcemi na vývoz íránské ropy, ale třeba i takové události jako je včerejší výbuch bomby v Bagdádu, jež zabila 69 Šíitů;
REKLAMA
Je třeba v seznamu Jobových zvěstí ve výše uvedeném charakteru dále pokračovat, abychom si uvědomili, že super čísla z amerického trhu práce tolik neznamenají? Myslím, že ne.
Jan Čermák, analytik ČSOB
