Začněme nejprve Velkou Británií, kde by od zítřka měla začít vylézat první tvrdá makroekonomická data reflektující dopad brexitu. Červencové údaje za inflaci, zaměstnanost a maloobchodní tržby dají možnost posoudit, jak velkým šokem byl brexit pro britskou ekonomiku. Víme, že měkké předstihové ukazatele viditelně oslabily, přičemž realita může být nakonec trochu jiná. Britská data přitom nemusí sledovat jen libra, ale ostatní trhy – třeba i ty dluhopisové. Snížení úroků a rozjezd nákupů dluhopisů ze strany Bank of England (BoE) jen zvýšilo přímo i nepřímo poptávku prakticky po všech aktivech. Pokud by pak měla být britská data tento týden výrazně slabší, tak BoE může pokračovat s dalším uvolněním a to pravděpodobně na svém listopadovém zasedání s tím, že libře se něco takového samozřejmě líbit nemusí, zatímco dluhopisům napříč Evropou ano.
Pojďme však do USA, kde se vedle inflačních dat za červenec představí i důležitá konjunkturální data, jako jsou průmyslová výroba či např. regionální podnikatelské nálady z průmyslu na východním pobřeží. Data by se po slabším prvním pololetí mohla dále mírně vylepšovat, ovšem těžko to bude stačit k tomu, aby trhy s Fedem dostaly dojem, že se americká ekonomika opravdu zahřívá. Což nás dostává k poslednímu důležitému bodu dnešního týdne, kterým bude ve středu večer podrobný zápis z posledního zasedání Fedu, resp. FOMC. Okamžitý krátký komentář zveřejněný na konci června byl poměrně strohý, což si trh vyložil tak, že mu od Fedu v nejbližší době nic nehrozí. Pokud by tomu mělo být jinak, tak by se v podobném zápise již měla objevit diskuse o načasování dalšího zvýšení úroků. V opačném případě však opravdu nebude třeba se příliš bát, že by Fed před listopadovými americkými volbami chtěl trhy nějak potrápit.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
