Američanům nevadí slabý yen, ale Francouzům je trnem v oku silné euro

Spor o japonský yen přitom může stát v jádru debaty, ve které si centrální bankéři a ministři financí budou chtít vyjasnit, co je a co není přípustná intervence proti měně. Spojené státy v tuto chvíli vidí svět podobně, jako čeští centrální bankéři. Intervence proti měně jsou přípustné, ale kurz sám o sobě nesmí být cílem. Pokud prognóza vykresluje ekonomiku na hraně deflace, je na místě dál uvolňovat měnové šrouby a jako vedlejší efekt oslabit měnu. Hodně lidí ale zvedl ze židle nátlak nového japonského premiéra, který po centrální bance požadoval slabší yen kvůli přímé podpoře exportérů. To je Pandořina skříňka, kterou se budou ministři financí a centrální bankéři o nadcházejícím víkendu v Moskvě pokoušet zavřít.

Druhou měnou na talíři bude pravděpodobně euro. Jeho síla se nelíbí především francouzským politikům a není po pravdě moc divu. Zatímco německé podnikatelské nálady se na začátku roku prudce vylepšují, francouzské nové objednávky (podle PMI) propadly nejprudčeji od března 2009. Více než téma pro uskupení G20 to ale bude námět pro některý z dalších evropských summitů. Soudě podle výroků německého zástupce v ECB Jense Weidmanna, Berlín s eurem na současných úrovních souhlasí. Těžko proto podpoří eventuální snahu Paříže o vznik mezinárodního systému stabilních kurzů, které by odrážely fundamenty domácích ekonomik.

Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny