V blízkosti kurzového závazku drží českou měnu solidní ekonomická data. Indikátory za první dva měsíce roku přinesly nečekaně povzbudivá čísla exportní aktivity, což se následně projevuje i v průmyslové výrobě, v číslech na trhu práce a v neposlední řadě i v maloobchodních tržbách. Jak ovšem ukázala březnová inflační statistika, centrální banka úplně spokojená být nemůže. Meziroční růst spotřebitelských cen totiž v březnu dále zpomalil na pouhých 0,3 % z únorových 0,5 % a nacházel se tak o 0,5 pb. pod prognózou centrální banky. Navíc naše krátkodobá prognóza ukazuje na to, že inflace se bude i v dalších dvou měsících snižovat, květnové číslo může dokonce atakovat nulovou hodnotu. I ve světle stále převažujících antiinflačních rizik dnes člen bankovní rady ČNB J. Rusnok ne překvapivě uvedl, že česká ekonomika stále potřebuje uvolněné měnové podmínky a že podmínky pro opuštění kurzového závazku nastanou okolo poloviny roku 2017. Po exitu neočekává žádný výbuch ve smyslu obrovského posílení koruny. Pravděpodobnost zavedení negativních úrokových sazeb je podle něj poměrně nízká. Jejich využití by připadalo v úvahu na podporu kurzového závazku v případě, že by ostatní země snížily sazby hlouběji do záporného teritoria.
Krátkodobý inflační výhled, nejistota související s blížícím se červnovým referendem o setrvání Velké Británii v EU a dividendová sezóna jsou faktory, které by měly centrální bance a tlaku na kurzový závazek pro nejbližší období ulevit. Koneckonců intervenční objemy byly v únoru ve srovnání s lednem výrazně nižší (zatímco v prvním měsíci roku ČNB nakoupila 2,2 mld. EUR, o měsíc později to bylo už jen 0,6 mld. EUR.) a za březen to podle našeho odhadu bylo ještě méně. A to navzdory tomu, že přebytek běžného účtu platební bilance se dále zvětšuje. Domníváme se, že z výše uvedených důvodů došlo k otočení spekulativního kapitálu, spekulace na exit se prozatím ukazuje jako předčasná.
Antinflační prostředí by mělo být v příštím týdnu potvrzeno březnovou statistikou vývoje cen průmyslových a zemědělských výrobců. Trh se obává dalšího prohloubení meziročního poklesu produkčních cen, a to z únorových –4,0 % na –4,3 % za březen. My se obáváme ještě hlubšího propadu ve výši –4,6% y/y. Z meziměsíčního pohledu tak očekáváme pokles cen ve výši 0,2 %, zatímco tržní konsensus předpokládá vzestup ve stejném rozsahu. Data s kurzem koruny nepohnou, mohou ale dále zmírnit tlaky na testování kurzového závazku. Ani pro nadcházející týden tedy změnu v charakteru kurzového vývoje české koruny neočekáváme.
Z okolních regionálních zemí bude pozornost v nadcházejícím týdnu směřovat především k polským číslům, maďarský ekonomický kalendář je chudý. Hned počátek týdne přinese březnové statistiky o vývoji polských mezd a zaměstnanosti, v úterý se pak dočkáme maloobchodních tržeb a cen průmyslových výrobců, obojí též za březen. Očekávání jsou relativně optimistická a mohly by zlotému pomoci překlenout dopad nečekaně nízkých inflačních čísel.
JAN VEJMĚLEK Hlavní ekonom
Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum
Komerční banka, a. s.
Po roce pandemie přichází snad rok očkování a následné ekonomické obnovy. Instituce i jednotlivé trhy zatím vnímají vstup do nového roku celkem pozitivně a snad se brzy dočkáme i pořádného ekonomického růstu. Jak si vedly akcie, komodity nebo měny na začátku roku 2021? Po rekordním roku dají […]
Koncem roku ovlivnily celou světovou ekonomiku především dvě skutečnosti. Začínající vakcinace na covid-19 a naděj na skončení restrikcí a rychlé ekonomické oživení. A dále pak americké prezidentské volby a nově zvolený prezident Joe Biden.
V listopadu se volil nový americký prezident a také se objevily první konkrétnější zmínky o vakcíně proti koronaviru. To vedlo k rekordním růstům především na akciovém trhu, zatímco zlato začalo klesat.
Text: Hana Bartušková
10. 12. 2020
Diskuze k článku
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.