Sobota 23. ledna. Svátek má Zdeněk.

Týdenní přehled nejdůležitějších politicko-ekonomických událostí

25.01.2013 | 15:10 0 Komentářů

Japonsko

Japonská centrální banka (BoJ) si v úterý po dvoudenním zasedání bankovní rady předsevzala dosažení ambiciózního inflačního cíle ve výši 2 procent. Proto plánuje od roku 2014 spustit časově neomezený nákup aktiv.  Do konce roku 2013 by již v ekonomice mělo být napumpováno 1,1 bilionu amerických dolarů (USD). V roce 2014 až do odvolání pak v ekonomice měsíčně přibude dalších 144, 4 miliard USD

Základní rozdíl mezi tím co dělá americká centrální banka (FED) a japonská centrální banka je v tom, že FED nakupuje dluhopisy, aby podpořil trh práce při současné inflaci 2,1 procenta a při státním zadlužení výši 103% HDP.

Na rozdíl od USA Japonsko bojuje s deflací a jeho zadlužení je nyní ve výši 212 procent HDP. Přidáme-li k již obrovské výši dluhu neomezený nákup dluhopisů centrální bankou, který bude zadlužení dále prohlubovat, může být navržený boj s inflací pro zemi vycházejícího slunce katastrofální. BoJ tudíž bude muset pomocí vytištěných peněz nakoupit hodně aktiv, aby dosáhla svého inflačního cíle. Rozhodnutí japonské centrální banky je výsledkem tlaku nové Liberálně demokratické vlády, která vyzývá banku k vyšším zásahům do ekonomiky. Nový Premiér Shinzo Abe si totiž ve svém předvolebním programu předsevzal zvýšit inflaci a nastartovat ekonomický růst. Na půdě BoJ se šeptá o vlivu premiéra na její politiku a také, že chce do čela dosadit svého guvernéra, který by se nebál přijmout ještě agresivnější opatření. Jmenování premiérova muže pravděpodobně přijde v dubnu, kdy končí mandát guvernérovi Shirakowi.

Mezinárodní měnový fond snížil globální ekonomický výhled

Ve středu Mezinárodní měnový fond (MMF) aktualizoval svůj globální ekonomický výhled pro rok 2013 a 2014. Uvedl, že recese v eurozóně a slabost Japonska budou letos brzdit globální ekonomický růst. V roce 2014 by ale mělo dojít k zotavení, které by mohlo být nejsvižnější od roku 2010.

MMF snížil prognózu ekonomického růstu světové ekonomiky (HDP) v roce 2013 na 3,5 procenta ze 3,6 procenta uváděných v říjnu. V roce 2014 pak očekává expanzi o 4,1 procenta za předpokladu, že nastane zotavení v eurozóně. Zdravé tempo růstu nad 4 procenta bylo naposledy k vidění v roce 2010. V roce 2012 světová ekonomika podle odhadu MMF vzrostla o 3,2 procenta.

Německo – ekonomický tahoun eurozóny

Přestože eurozóna nad krizí ještě ani zdaleka nevyhrála, důvěra finančních odborníků v německé hospodářství v lednu roste. Úterní index ZEW ekonomického sentimentu dosáhl nejvyšší hodnoty od léta 2010, a to 31.5 bodu. Hodnoty menší než nula znamenají pesimismus ohledně budoucího vývoje německé ekonomiky a vyšší než nula znamenají naopak optimismus. ZEW je zkratka německé společnosti pro evropský ekonomický výzkum, která se každý měsíc dotazuje odborníků, jak vidí aktuální situaci a budoucí směrování německé ekonomiky.

Na dobré zprávy z úterý navázala i data ze čtvrtku a pátku. První v pořadí byly zveřejněny indexy nákupních manažerů ze sektoru výroby a služeb. Jelikož podklady k výpočtu těchto indexů poskytují samotní nákupní manažeři z jednotlivých firem, kteří mají nejlepší přehled o plánu budoucí výroby a objednávkách ve svém odvětví, jsou tyto indexy velmi důvěryhodným indikátorem budoucího ekonomického vývoje.

Pro německou ekonomiku byl úspěšný týden zakončen indexem podnikatelské důvěry. Jde o index mnichovského institutu Ifo, který vychází z průzkumu zhruba 7000 německých firem a pokládá se za předzvěst ekonomických trendů v Německu i celé eurozóně.

Euro díky pozitivnímu výhledu německé ekonomiky tento týden posílilo vůči dolaru o více než 1 procento.

Velká Británie

Ve středu britský premiér David Cameron ve svém projevu v londýnské finanční čtvrti řekl, že jestli vyhraje příští parlamentní volby, dá Britům možnost vyjádřit se v referendu k otázce o setrvání země v Evropské unii (EU), a to nejpozději do roku 2017.

"Bude to referendum o tom, zda zůstat, či odejít," řekl premiér s tím, že pokud by se Velká Británie rozhodla z Evropské unie vystoupit, byl by to "jednosměrný lístek, ne zpáteční".

Británie, jak je dobře známo, patří k velkým kritikům některých integračních kroků EU. Britové si nepřipouští, že by je toto rozhodnutí mohlo nějak diplomaticky nebo ekonomicky ohrozit. Cameron dodal, že důvodem jeho rozhodnutí je, že stupeň deziluze z Evropské unie již dosáhl v Anglii vrcholu, a proto je nucen konat.

Ostatním členům Evropské Unie se samozřejmě přístup Londýna k unii nezamlouvá. Tvrdí, že britský premiér se chová, jako kdyby unie byla restauračním menu, ze kterého si může vybrat, co se mu líbí a co ne. Postoj USA, věrného spojence Británie, k opuštění unie je také negativní.

Velká Británie v pátek zveřejnila předběžné údaje o HDP za poslední čtvrtletí 2012. HDP se oproti předešlému čtvrtletí propadl až o 0,3 procenta. Srovnání se třetím kvartálem není úplně přesné, protože v tom období zažila britská ekonomika růst hlavně díky olympijským hrám. Ekonomie ale na výmluvy nehledí a Británii tak hrozí třetí recese za dobu čtyř let. Zpráva zasáhla hlavně konzervativní vládu David Camerona, který ještě včera obhajoval úsporné kroky svojí vlády, za které byl kritizován od Mezinárodního měnového fondu (MMF).
 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.