Pátek 22. ledna. Svátek má Slavomír.

Srpnový deficit rozpočtu činil 15,4 mld. Kč

Hospodaření státu se v srpnu meziměsíčně mírně zhoršilo a to jak v absolutním, tak i v poměrném vyjádření. Schodek rozpočtu dosáhl 15,4 mld. Kč, což byl nejhorší srpnový výsledek od roku 2013. V posledních letech se držel dokonce v přebytku. Nadále ovšem platí, že deficit je nižší, než by vzhledem k původnímu záměru odpovídalo osmi měsícům hospodaření. Ve srovnání s předchozími lety oproti plánu zřetelně zaostává výběr daní, konkrétně pak daně z příjmu fyzických i právnických osob či DPH. Výdaje celkově zhruba odpovídají plánu, mírně zaostávají investice, což je ovšem v této části roku běžným jevem.

Příjmy rozpočtu znovu potvrzují, že výběr daní je v letošním roce nižší, než byl plánován. Ačkoliv se nacházíme přesně ve dvou třetinách roku, na daních z příjmu bylo dosud vybráno jen 62,7 % u fyzických a 56,6 % u právnických osob. Ve srovnání s předchozími lety zde tak nalezneme poměrně výrazné manko. Ještě znatelnější je to v případě DPH a spotřebních daní. Zdá se tak, že ekonomická aktivita, od které se odvíjí příjmy i následné útraty, poněkud zaostává za předpoklady. Situace se mírně zlepšila alespoň u výběru odvodů na sociální zabezpečení, který se plánované částce přiblížil.

Výdaje se oproti tomu celkově daří držet podle plánu. Speciálně neinvestiční výdaje jsou vynakládány v souladu s předpoklady. Rozpočet už má i „předplaceno“ v oblastech jako jsou transfery rozpočtům územní úrovně, příspěvkových organizací, či odvody do rozpočtu EU. Důvodem, proč navzdory těmto předplaceným položkám celkové výdaje zapadají do plánu, je, že stále existují velké rezervy v investicích. Zde se ovšem každoročně opakuje podobný scénář, kdy k vynaložení větší části celkového objemu dochází v závěru roku.
Po zbytek roku bude zajímavé sledovat, zda se rozpočtu podaří dohnat průběžně nabíraný výpadek příjmů z daní. Ačkoliv určité výkyvy jsou v těchto položkách běžné, v letošním roce se nedostatečný výběr opakuje se železnou pravidelností a ve větší míře, než se dělo v letech minulých. Očekáváme navíc postupné ochlazování ekonomiky, čímž by se tyto oblasti rozpočtu mohly dostat pod další tlak. Pokud by navíc došlo k naplnění některých externích rizik, jako je obchodní válka nebo divoký brexit, tlak na rozpočet se dále zvýší.

Vít Hradil, analytik

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.