Neděle 13. června. Svátek má Antonín.

Raiffeisenbank: Okénko trhu – zápis z prosincového jednání bankovní rady méně jestřábí

Dnes byl zveřejněn zápis z prosincového měnového zasedání ČNB. Většina členů rady zhodnotila rizika prognózy vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb, přesto však, stejně jako v listopadu, hlasovali T. Holub a V. Benda pro jejich zvýšení. Ze zápisu vyplývá, že členové rady vnímají snížení rizik spojených se zahraničním ekonomickým vývojem, na druhé straně však pozorují výraznější vliv slabé zahraniční poptávky na domácí ekonomiku. Podle některých členů rady sice předstihové ukazatele z eurozóny naznačují obrat v hospodářském cyklu, nicméně přílišný optimismus není na místě, protože v datech z reálné ekonomiky tento vývoj zatím není patrný. Ohledně inflace, která vybočila z tolerančního koridoru, BR konstatovala, že tento vývoj byl dán kolísavými položkami (potraviny), zatímco jádrová složka zůstává mírně nad 2 %. Navíc inflační očekávání zůstávají pevně ukotvena. Měnová politika by se podle bankéřů měla soustředit nikoli na aktuální růst cen, ale na inflaci na horizontu měnové politiky (tam by měla být podstatně nižší). V naší prognóze rovněž očekáváme, že inflace bude postupně zvolňovat a v roce 2021 se dostane až pod cíl ČNB. Proto předpokládáme, že v závěru letošního roku ČNB přistoupí k prvnímu snížení úrokových sazeb.

Předstihové indikátory naznačily zlepšení ekonomické aktivity v Číně. Během loňského roku, kdy jsme pozorovali převážně pokles celé řady ukazatelů, došlo v prosinci k nárůstu dynamiky, což vytváří lepší vyhlídky i pro letošní rok. Průmyslový PMI, který od dubna loňského roku zůstával v pásmu kontrakce, se v listopadu a prosinci zvedl nad padesát bodů. Ještě podstatně lépe dopadl ukazatel z nevýrobního sektoru, což pomohlo celkovému PMI k dosažení 53,4 bodu. Očekávané uzavření první fáze obchodní dohody mezi USA a Čínou tak výrazně podpořilo podnikatelský sentiment. Zklidnění situace v mezinárodním obchodě, snížení povinných minimálních rezerv centrální bankou i podpora investic z vládních zdrojů pak budou vytvářet podmínky pro pokračování hospodářského růstu v letošním roce.

Hospodaření české vlády za rok 2019 skončilo nižším schodkem. Namísto plánovaných 40 mld. Kč činil jen 28,5 mld. , přesto se jedná o nejvýraznější deficit od roku 2015. Ani v posledním měsíci roku se nepodařilo dohnat původně plánované daňové příjmy státní pokladny, když výběr daní zaostal za plánem o 11 mld. Kč. Překvapil nepravidelný příjem z kapitoly operací státních finančních aktiv, odkud v posledním měsíci roku přiteklo přes 20 mld. Kč, čímž došlo k výraznému navýšení příjmů. Výdajová strana se pak vyvíjela v souladu s plánem, když investiční výdaje převýšily rozpočet o necelé 3 mld. Kč, zatímco běžné výdaje o zhruba 16 mld. Kč.

Autor: Luboš Růžička, analytik

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.